Do dolů pod Kladnem se vrací voda

blank

Bez ohledu na dlouhodobé sucho se do vyrubaných prostorů pod Kladnem a okolními obcemi vrací podzemní voda. Podle odhadů se prostory kompletně zaplní v roce 2025. Objem důlních vod po zatopení vyrubaných prostor se odhaduje na 120 až 170 miliónů metrů krychlových. Pro představu to je téměř polovina objemu slapské přehrady. Informovaly o tom novinky.cz. 

„Voda se postupně vrací do míst, kde historicky, zhruba před dvěma stovkami let, bývala. Kvůli zpřístupnění ložiska uhlí se začalo odčerpávat značné množství vody. Je možné, že do doby, než se dostane na původní hladinu nebo k povrchu, najde se pro ni jiné využití a bude se znovu čerpat,“ uvedl vedoucí kanceláře ředitele státního podniku Palivového kombinátu Ústí Tomáš Budín, který má na starosti zahlazování následků hornické činnosti.

Podle Budína by teoreticky voda mohla sloužit i jako užitková v některém průmyslovém podniku, nebo dokonce při zajištění kvalitativních parametrů i jako zdroj pitné vody. „Na mnoha místech máme monitorovací sondy, jejichž prostřednictvím sledujeme jednak hladinu a také složení důlní vody,“ řekl vedoucí střediska Kladenské doly Vladimír Polívka.

Výsledek obrázku pro doly kladno

Podle sond stoupá hladina podzemní vody každý měsíc o metr až dva. V roce 2014 se ale odhalil problém v podobě staré ekologické zátěže po ocelárnách Poldi. Město Kladno si tak nechalo zpracovat analýzu rizik možné kontaminace podzemních vod. Následně vyšlo najevo, že hrozí kontaminace nebezpečnými odpady nahromaděnými pod bývalými hutěmi a ocelárnami Poldi.

„Zatím je důlní voda ve velké hloubce a je možné, že se s ložiskem staré ekologické zátěže nepotká, nebo v nepatrném množství, ale pravděpodobnost tady je. Proto je potřeba situaci průběžně monitorovat a případná rizika znečištění podzemních vod neprodleně řešit,“ upozornil Budín.

Těžba černého uhlí na Kladensku skončila po 227 letech v červnu 2002. Poslední vozík vyvezli horníci z dolu Schoeller v Libušíně u Kladna. „Po tragickém výbuchu metanu loni v listopadu a zvýšení bezpečnostních pravidel v souladu s převedením dolu do kategorie plynujících, se náklady na těžbu zvýšily tak, že se stala nerentabilní. Proto vedení společnosti rozhodlo o předčasném ukončení těžby k 29. červnu 2002,“ uvedl tehdejší předseda představenstva Českomoravských dolů Jan Matula.

Scroll to Top