Komise pro boj se suchem: Výzkum jako základ pro konkrétní projekty

Ministr životního prostředí Brabec v souvislosti s prohlubujícím se suchem a s dopady, které v letošním roce historicky nejteplejší jarní i letní měsíce přinesly, zorganizoval jednání skupiny odborníků, vizionářů, vědců a vedoucích státních i nestátních institucí, aby diskutovali nad kroky státu v boji se suchem. Primárním cílem platformy bylo hledat nástroje, jak extrémnímu suchu může stát co nejúčinněji a nejrychleji čelit. Jednání mělo šest tematických bloků: vědu a výzkum, zásobování obyvatelstva pitnou vodou, zemědělství a krajinu, průmysl, a nakládání s vodou ve městech a obcích a při výstavbě a související legislativy.

 „Svolal jsem národní tým těch, kteří o krocích státní správy, samosprávy, ale i soukromého sektoru v boji se suchem rozhodují, nebo k tomu mají co říci, a považuji je za vizionáře v oblasti hydrologie, geologie a dalších odvětví. Stát musí napnout všechny síly, nesmí se překrývat různé výzkumné úkoly, státní správa musí táhnout za jeden provaz, přispět musí i samospráva nebo soukromý sektor. Je potřeba jednat rychle a společně, proto jsme dnes vytvořili Národní koalici pro boj se suchem,“ okomentoval účel setkání Brabec.

 Ministerstvo životního prostředí pracuje na několika projektech, které jsou pro budoucnost adaptace na sucho klíčové. Patří mezi ně i vznik předpovědního systému HAMR. Od roku 2020 by mohl pomáhat predikovat stav a vývoj sucha až na 2 měsíce dopředu. Vyvíjí jej Výzkumný ústav vodohospodářský (VÚV) ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, Českým zdravotním ústavem a CzechGlobe.

Výsledek obrázku pro vodarenstvi sucho

 „Základní aplikaci spustíme už letos, plně funkční bude pak v roce 2020, kdy by s výstupy měly pracovat komise sucha, se kterými počítá novela vodního zákona, vodoprávní úřady, kraje, ale i zemědělci, zahrádkáři, provozovatelé vodních elektráren nebo vodáci,“ uvedl Brabec. Zároveň se rozběhlo také několik projektů umělé infiltrace povrchové vody do podzemních vod, která v budoucnu může zachytit vodu v suchem postižených oblastech.

„Budeme testovat, zda lze zachycenou vodu z břehů řek nebo ze srážek infiltrovat do podzemí a použít na výrobu pitné vody. Jsou to revoluční projekty, i když už odzkoušené např. v Izraeli, pomáháme tím tak trochu přírodě. Ale pokud budou projekty úspěšné, lze je pak aplikovat v obcích po celé ČR a mohou přinést miliardy litrů vody k různému využití. Výsledky prvních projektů budeme znát do roka, u dalších pak během několika málo let. Jejich aplikaci a rozšíření pak můžeme pomoci i dotačně z národních zdrojů,“ vysvětlil Brabec.

Podle něj jde o příklad konkrétních výzkumných projektů aplikovatelných do praxe, který může v budoucnu pomoci stovkám obcí. „Proto jsme se dnes dohodli, že založíme výzkumný klastr různých výzkumných institucí, u kterého bude stát objednávat prioritní úkoly spojené se suchem. Máme na jeho výzkum vyčleněno už dnes prvních 200 mil. Kč. Rozhodně chceme ale výzkum koordinovat, aby se nedělaly projekty do šuplíku, a aby se jednotlivé výzkumné úkoly nepřekrývaly. Ušetříme peníze a systém rozpohybujeme,“ pokračoval Brabec.

Výsledek obrázku pro vodarenstvi sucho

Tým expertů také otevřel téma pokračování projektu rebilance podzemních vod, který má odpovědět na stav podzemních vod v těch nejhlubších geologických vrstvách. „Potřebujeme se zaměřit ale také na množství vody a její obnovu ve vyšších vrstvách. Z těch právě nejčastěji obce zásobují občany pitnou vodou a my musíme mít přehled, kolik vody nám tam zbývá. S tím souvisí i důslednější monitoring odběrů podzemních vod z vrtů, který chceme vtělit do novely zákona o vodách, na které pracujeme společně s kolegy z ministerstva zemědělství,“ uzavřel Brabec.

Scroll to Top