Velké nákladní lodě mizí z ČR, ambiciózní plány má Polsko

blank

Nákladní lodní doprava v České republice je na ústupu. Počet nákladních motorových lodí se totiž za posledních 15 let snížil o více než polovinu na současných 33. Ubývají rovněž remorkéry a další nákladní lodě. Přibývá ale osobních lodí a malých plavidel. Informace jsou dostupné ve statistikách ministerstva dopravy.

Podle rejdařů je na vině dlouhotrvající sucho a nedostatečná infrastruktura na tuzemských řekách. Viceprezident Svazu dopravy Miloslav Černý uvedl, že se nízká splavnost řek podepisuje na nízkých přepravách zboží. V 90. letech se podle něj přepravovalo po Labi téměř pět milionů tun materiálu ročně, zatímco v současnosti jsou to statisíce. Česko tak kvůli tomu přišlo o významnou část své speciální nízkoponorové flotily. Lodě byly prodány do zahraničí nebo sešrotovány.

Pro českou plavbu byla v tuzemsku vyrobena poslední nákladní motorová loď před 25 lety. Ačkoliv zde výroba lodí úplně neskončila, tak většina z nich míří do Nizozemska. Nedostatečná infrastruktura se ale projevuje i na komplikovaném převozu lodí do zahraničí.

Některé menší loděnice musely zavřít úplně. Mezi nejvýznamnější patří ty v Mělníku nebo pražské Libni. V posledních letech ale podle portálu E15.cz roste na tuzemských řekách rekreační provoz, což se odrazilo na počtu osobních lodí, které jsou určeny pro dopravu více než 12 cestujících. V ČR jich je dnes 84, oproti roku 2010 je to o 27 procent více. Příčinou je stoupající zájem o turistické plavby. Přibývá rovněž malých plavidel s délkou trupu do 20 metrů a maximální kapacitou 12 lidí, kterých je v zemi přes 15 tisíc.

Pomůže kanál Dunaj-Odra-Labe?

Mezi nejskloňovanější projekty ve vodní dopravě patří možné vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe. Na to by bylo potřeba v základní variantě 610 miliard korun. Studie ministerstva dopravy prověřovala 48 úseků a 16 variantních tras. Studii proveditelnosti v Bohumíně v květnu prezentoval ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna. Nejoptimističtější scénář hovoří o tom, že by se mohlo začít stavět v roce 2028. Záleží však také na schválení stavby na polské straně. Výstavbou kanálu se české vlády zabývají od 90. let.

blank

Velké plány Polska

Náš severní soused Polsko má ve vodní dopravě bez ohledu na komplikace ambiciózní plány. „Důležitá je synergie na mnoha úrovních. Musíme v ní dále pokračovat. Projekt splavnění Dunaj-Odra-Labe má obrovskou sociální hodnotu,“ zdůraznil v květnu v Bohumíně Przemyslaw Zukowski z odboru vodního hospodářství a vnitrozemské plavby. Na námořní a vnitrozemské vodní dopravě v Polsku se negativně projevuje generační obměna. „Odchází vysloužilí kapitáni, uspokojivý není ani zájem studentů o plavební školy. Mladší lidé hledají práci v západní Evropě. Chceme je postupně lákat zpátky do Polska. Zatraktivnit obor,“ konstatoval Zukowski.

blank

Polsko má v této oblasti velký potenciál. Chybí však vládní program, který by projekty podpořil. „Musíme komplexně využívat hospodářský potenciál řek. Na všechno se snažíme dívat ze všech možných úhlů. Ptáme se, jaké technologie budou ve vodní dopravě v dalších obdobích nejúčinnější, chceme se postavit výzvám, přizpůsobit trendům v logistice. Myslíme strategicky,“ pokračoval polský odborník.

S nadčasovými plány odboru vodního hospodářství a vnitrozemské plavby souvisí také to, že mnoho polských regionů už přizpůsobuje územní plány dopravě po řekách. „Limituje nás ale absence vládního programu. My vytváříme finanční prostředky, de facto účelový fond pro rozvoj vodní dopravy,“ řekl dále Zukowski. Zdůraznil také návrat významné strategické suroviny, uhlí, na nedaleký Gliwický kanál. Obchodníci podle něj začali vodní dopravě opět věřit a vnímají ji jako klíčovou pro obchodní rozvoj Polska.

Scroll to Top