Sto litrů vody na každý strom v Praze

Rekordní sucho je v metropoli náročné i pro údržbu zeleně. Každý strom v Praze totiž spotřebuje jednorázově až 100 litrů vody. Zalévání je pravidelné do pěti let po výsadbě stromu. „Ve velkém horku a zároveň suchých dnech vyžadují stromy v Praze speciální péči, záleží však především na druhu stromu a jeho poloze. Ideální je intenzivní zalévání, aby se voda dostala až do spodních vrstev ke kořenům. Zalévání je přitom velice nákladné, ve stromořadích je to obvykle 100 litrů na jeden strom. V parcích dle potřeby 50 až 100 litrů na strom,“ uvedl Pražský deník. Některá města dnes trápí usychání stromů.

Kropicí vozy Technické správy komunikací denně spotřebují 660 metrů krychlových vody. Jeden vůz na jedno naplnění osvěží ulice o průměrné délce 17 kilometrů. Při zajištění maximálního počtu programů ve čtyřech okruzích kol zaplatí podle deníku TSK za jeden den kropení 868 tisíc korun. Magistrát dokonce rozhodl kvůli vedrům zvýšit prostředky na zálivku o 10 milionů korun.

„V parném létě je potřeba zalévání u dvacetiletých nebo třicetiletých stromů intenzivnější než po zbytek roku. Běžný přísun vody jim nestačí, proto bylo nutné finance navýšit,“ vysvětlil tento krok pražský radní Petr Dolínek. Podle radní Jany Plamínkové zeleň v zástavbě snižuje prašnost, způsobuje sníženou koncentraci ozonu nebo vytváří nižší teploty, protože stromy fungují jako výkonné klimatizační jednotky.

„Nezanedbatelná je díky stromům i vyšší vlhkost vzduchu. Zároveň fungují jako zastínění prostoru. Proto musíme dělat vše pro to, abychom stromy v ulicích udrželi v dobrém stavu i při současných nepříznivých podmínkách,“ doplnila Plamínková.

Sucho ničí stromy na jižní Moravě

Pracovníci technických služeb věnují v posledních týdnech městským stromům zvýšenou péči také na jižní Moravě. Kvůli nedostatku vláhy totiž usychají. „S obrovským suchem bojujeme už od jara. Problém je, že v Brně máme 17,5 tisíce stromů v takzvaném uličním stromořadí, tedy v prostoru mezi silnicí a chodníkem, kde je omezená travnatá plocha. Všechny nemáme kapacitu zavlažovat,“ uvedla například Alexandra Koutná z Veřejné zeleně města Brna.

Městská společnost Veřejná zeleň Brna a ohrožené stromy v centru města dokonce umisťuje takzvané závlahové vaky, které po celý den postupně uvolňují vodu. Všechny stromy však není možné zalévat. Podle Koutné odumírají už i deset či patnáct let staré stromy, které by měly mít dostatečně velký kořenový systém, aby sucho přečkaly.

„Usychají i velké a mohutné stromy. Je opravdu problém, když se za slunného dne a bezvětří ulomí ze stromu v parku velká větev. Velký problém představují jehličnany, které mají povrchový kořenový systém a ve městě se jim obecně příliš nedaří. Teď jsem viděl několik stovek uschlých smrků v Židenicích, šlo o dvaceti nebo třicetimetrové kusy. To je opravdu problém,“ řekl ČTK certifikovaný arborista Tomáš Šarapatka.

Vaky ve Strakonicích

Sucho a nedostatek vody vyřešil odbor životního prostředí ve Strakonicích na jihu Čech nákupem a instalací nového zavlažovacího systému. Používán je zejména v intravilánu města. Závlaha spočívá v připnutí naplněných vaků vodou ke stromům. Kapacita každého z nich je zhruba 60 litrů.

„Vak funguje na principu kapkové závlahy, která postupně uvolňuje vodu ke kořenovému systému stromu po dobu 9 hodin. Ve srovnání s běžnou zálivkou, kdy se ke stromu aplikuje okolo 30 litrů vody, je systém zavlažovacích vaků nesporně účinnější,“ řekl vedoucí odboru ŽP Jaroslav Brůžek. V první fází nakoupily Strakonice 30 závlahových vaků, které byly ihned instalovány na extrémně suchá místa k nové výsadbě v polovině srpna.

Scroll to Top