Sinice ohrožují i vodárenské provozy

blank

O sinicích informujeme převážně v textech o kvalitě vody v koupalištích a přehradách. Několik z nich už bylo kvůli nim uzavřeno. Jako například Brněnská přehrada, kde paradoxně probíhají komplexní čistící procesy. V poslední době však tyto organismy způsobují potíže také úpravnám pitné vody, kde sinice a látky, které produkují, zanášejí filtry a snižují jejich účinnost. Problematice se věnoval Ústav pro hydrodynamiku Akademie věd ČR, který pro iDNES.cz předvedl, jak se dají z vody účinně odstranit.

„V laboratoři ústavu v pražské Podbabě se pomalu roztáčí míchací pádla v několika skleněných válcích. Každý z nich obsahuje vodu s příměsí látek ze sinic. Netrvá dlouho a v jednotlivých válcích se utvářejí sraženiny, které je posléze možné z vody mechanicky odstranit,“ stojí na úvodu reportáže iDNES.cz. Tento proces zvaný koagulace je základní metoda pro úpravu surové vody využívaná ve většině vodáren v České republice i ve světě.

„Předupravila jsem si hodnotu pH, a potom jsem přidala znečišťující příměsi – metabolické produkty sinic, které ve vodě nechceme mít. Následně jsem dodala koagulační činidlo – síran železitý – který znečišťující látky vysráží do vloček, které se snadno odfiltrují,“ popsala vědecká pracovnice Magdalena Barešová. Sklenicová zkouška slouží k nastavení podmínek pro účinnou koagulaci.

„Každá nádrž má totiž jiné složení vody, a proto je potřeba upravovat podmínky její úpravy přesně na míru. Ústav pro hydrodynamiku takto spolupracuje s řadou úpraven, například s těmi v Kutné Hoře nebo ve Světlé nad Sázavou,“ uvedl dále portál iDNES.cz. Sinice, které mají značný dopad na vodní ekosystémy, uvolňují do vody celou řadu látek, které zhoršují její kvalitu a tím i její upravitelnost na vodu pitnou. V krajních případech mohou způsobit i kolaps úpravny vody.

„V případě aktivního uhlí dovedou organické látky ze sinic zablokovat póry, které jinak slouží k odstraňování mikropolutantů, jakými jsou třeba pesticidy. Velký problém také nastává, pokud látky ze sinic procházejí až do finální fáze úpravy vody, kde se provádí hygienické zabezpečení pomocí chlorace. Potom mohou vznikat takzvané vedlejší produkty desinfekce vody jako chloroform nebo halogenderiváty kyseliny octové. Obě jsou velmi škodlivé pro lidský organismus,“ popsal ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Martin Pivokonský.

Tuzemské úpravny v drtivé většině případů splňují parametry dané zákonem a případné překračování limitů kontrolují příslušné orgány ochrany veřejného zdraví. Existuje ale riziko, že se může situace postupně zhoršovat vlivem změny klimatu nebo rostoucí koncentrace živin. „Kdybychom přiškrtili pomyslný kohoutek, kterým dodáváme živiny do vody, tak by se situace zlepšila. Znamená to však celou řadu opatření počínaje změnou zemědělského obhospodařování krajiny, přes zavedení přísnějších limitů pro vypouštění odpadních vod, a především snížení koncentrací dusíku a fosforu,“ uzavřel ředitel.

Ilustrační foto 

Scroll to Top