Přečerpávací elektrárny ČEZ vyrobily v 1. pololetí více elektřiny

blank

O 4 % více elektrické energie než v první polovině minulého roku vyrobily letos přečerpávací elektrárny ČEZ. Patří mezi ně trojice nejvýznamnějších vodních elektráren – Dlouhé Stráně, Dalešice a Štěchovice. V prvním pololetí vyprodukovaly 628,8 milionu kilowatthodin. ČTK o tom informoval mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Podle provozovatelů malých vodních elektráren je výroba podobně jako v loňském roce kvůli suchu podprůměrná. Vodní elektrárny vyrobily v roce 2017 z celkové loňské hrubé produkce přibližně 1,4 procenta. „Například Dalešice umí najet na plný výkon v čase 60 sekund, což z nich dělá v této disciplíně nejrychlejší přečerpávací elektrárnu Skupiny ČEZ. Dlouhé stráně zase charakterizuje největší takzvaná energetická úložná kapacita. Objem vody v plné horní nádrži jim umožňuje vyrobit v rámci jednoho cyklu téměř 3,5 milionu kWh, což je ekvivalent roční spotřeby 1300 domácností,“ uvedl ředitel vodních elektráren ČEZ Petr Maralík.

Provoz malých vodních elektráren má ekologický i ekonomický smysl

Malé vodní elektrárny mají pro Českou republiku významný potenciál. V zemi jich je dostatečné množství a pro rozvoj nepotřebují tak velké investice, jako je tomu v případě větších vodních děl. Odborný univerzitní tým vyvinul násoskovou turbínu, která umožňuje získávat energii na jezech, starých náhonech, nebo dokonce v tepelných elektrárnách při využití chladicí nebo odpadní vody.

Například SmVaK Ostrava provozují sedm malých vodních elektráren. Tři z nich se nacházejí v areálech úpraven pitné vody v Podhradí, Nové Vsi a Vyšních Lhotách. Čtyři jsou pak instalovány u významných vodojemů. „První malou vodní elektrárnu jsme instalovali u přítoku surové vody z Šancí do úpravny vody v Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí již v roce 1993, poslední pak u přítoku vody z Kružberka do úpravny v Podhradí u Vítkova v roce 2014. V současnosti jsou vytipována tři místa – naše významné vodojemy, kde by tato investice dávala vzhledem k průtoku a spádu vody ekonomický smysl s finanční návratností do pěti let,“ uvedl v roce 2017 technický ředitel SmVaK Ostrava Martin Veselý.

Podle generálního ředitele společnosti Anatola Pšeničky má provoz malých vodních elektráren ve vybraných provozech ekologický i ekonomický smysl. „Energie vyrobená z vody v případě úpraven vody a vodojemů nebo bioplynu u čistíren odpadních vod nemá oproti tepelným elektrárnám negativní dopady na životní prostředí. Šetříme také finanční prostředky, protože nemusí elektřinu nakupovat, ale v některých případech ji naopak do sítě dodáváme,“ sdělil loni na jaře Pšenička.

Foto: Vodní elektrárna Štěchovice 

Scroll to Top