20 let od ničivé povodně v Orlických horách

blank

V noci z 22. na 23. července 1998 došlo k jedné z nejhorších živelných katastrof na území Čech. Při bouřkách nad Orlickými horami napršelo víc než 200 litrů vody na čtvereční metr. Řeky braly všechno, co stálo v cestě. Povodeň si vzala šest lidských životů a způsobila dvoumiliardovou škodu. Nejhůře zasažena byla obec Kounov, jejíž obyvatelé si událost letos připomněli mší.

„Stačí, když liják tluče na střešní okna, když přijde větší bouřka, a nervy začnou znovu pracovat. Obhlížíme, co se děje s potokem. Protipovodňovým opatřením se ženou sice věříme, ale stejně strach přetrvává. Od povodně už jsme zažili pět větších vod, kdy hladina vystoupala do 80 procent koryta. Zatím je to dobré,“ řekl tehdejší starosta Kounova Zdeněk Šritr. Voda mu vytopila dva domy. Tehdy bydlel na břehu Hluckého potoka, který se o několik set metrů níž vlévá do Dědiny.

„Dům, kde jsme byli té noci, jsem prodal. Teď bydlíme trochu výš proti toku a dál od potoka. Ale na takovou hrůzu nezapomenete,“ pokračoval. Voda v obci zničila majetek za sto milionů korun. Kounov po povodni znovu postavil dvanáct mostů. Některým však dodnes chybí kolaudace.

„Jsou to kosmetické vady. Nové mosty by už velkou vodu měly přestát. Byla to šeredná událost, ale na druhou stranu odstartovala proces obnovy. Podařilo se postavit vodovod i kanalizaci. Po povodni byla ruka státu otevřená,“ konstatoval Šritr. Například Lesy České republiky vybudovaly na potocích retenční přehrádky a o rychlém vzestupu hladiny potoků nad obcí má místní varovat textovými zprávami výstražný systém. Celkem lesy investovaly do popovodňových rekonstrukcí 104 milionů. Podle Šritra je však problém, že zde není dobrý signál a při dešti se ještě zhorší.

Soustavy malých nádrží pak mají nejen zadržet vodu, ale také zachytit splavený materiál, který by mohl ucpat koryta pod mosty. K tomu došlo před dvaceti lety v Cháborech. Most voda strhla. Ochrany proti velké vodě se ale dodnes nedočkaly obce na dolním toku řeky Dědiny Dobruška, České Meziříčí či Třebechovice. Například Mělčanský poldr získal územní rozhodnutí, ale přišlo další odvolání.

„Povodí Labe připravuje stavbu už 17 let. Po složitých jednáních s ochránci přírody se našlo kompromisní řešení, které zaručuje migrační průchodnost vodního díla. Na konci května dostala stavba územní rozhodnutí, které však doposud nenabylo právní moci,“ sdělila za Povodí Labe Hana Bendová.

Z protipovodňové hráze se ale těší sedmitisícová Dobruška. „Škody byly veliké, spláchlo to vše od Mělčan přes dolní část Dobrušky i celé Pulice. Vyplaveny byly rodinné domy i několik velkých firem u nás ve městě,“ zavzpomínal starosta Petr Lžíčař, který si ale stěžuje na systém, jak se v České republice schvalují stavby.

Foto: Rychnovský deník

Zdroj: Deník, idnes.cz 

Scroll to Top