Česká limnologická společnost: Znepokojení z dlouhodobě nepříznivého hospodaření s vodou

Podle vědců nereflektují opatření proti suchu českou krajinu jako celek. Výsledkem je rozpad lesů, degradace zemědělské půdy a přehřívání měst. Experti z České limnologické společnosti upozorňují, že republika je také zcela závislá na vodě ze srážek. Vědci adresovali otevřený dopis politikům, ale na problém chtějí upozornit i širokou veřejnosti.

„Jsme hluboce znepokojeni dlouhodobě nepříznivým vývojem hospodaření s vodou v naší zemi, která je zcela závislá na srážkách,“ stojí například v dopise určeném politikům. Podle vědců ztratila krajina schopnost zadržovat vodu, což se projevuje tendencí k suchu, a naopak přívalovým srážkám. Předseda společnosti Martin Rulík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci uvedl, že česká krajina doplácí na změny v zemědělství po kolektivizaci v 50. letech, kdy se odvodňovaly podmáčené půdy, rovnala koryta menších toků a stavěly jezy na těch větších.

„Třeba na Moravě bylo jezů postaveno tolik, že se projevuje potamalizace. To znamená, že vzdutí nad jezem, kde voda zůstane téměř stát, dosahuje téměř až k dalšímu jezu. Sled jezů změní tekoucí řeku ve sled nádrží,“ uvedl Rulík, podle kterého to má za následek hromadění sedimentů, škodlivých látek, změnu dna a také změnu organismů včetně ryb. Menší řeky mají zase problémy s vyspádováním, vybetonováním a voda jimi rychle odteče. „Ztratí tak kontakt s podzemní vodou. V přírodě je to zásadní jev, že hladina podzemní vody kopíruje hladinu vody v korytě,“ vysvětlil Rulík a poukázal na příklad Frýdku-Místku. Řeka Morávka zde má zahloubení devět až jedenáct metrů a automaticky klesá i hladina podzemní vody.

Česká limnologická společnost je pokračováním Československé limnologické společnosti, která vznikla v roce 1966. Navazovala na aktivity Hydrobiologické komise při Československé akademii věd, která se od roku 1951 snažila koordinovat a rozvíjet spolupráci mezi pracovníky a institucemi základního i aplikovaného výzkumu v oblasti vody a vodního hospodářství. Rozdělení Československa se v roce 1994 projevilo také v rozdělení Československé limnologické společnosti na Českou limnologickou společnost a Slovenskou limnologickou spoločnosť. Úzká spolupráce však pokračuje i nadále. V současné době má ČLS 200 členů.

Zdroj: idnes.cz 

Scroll to Top