U Dubí má vyrůst malá vodní elektrárna

Investor plánované malé vodní elektrárny na potoku Bystřice v Dubí na Teplicku, společnost MVE Dubí, uspěl v územním řízení u stavebního úřadu. V nejbližších dnech zažádá o stavební povolení na teplickém magistrátu. Následně může začít stavět. Projekt má řadu odpůrců, kteří se proti stavbě plánují odvolat.

Podle vedoucího stavebního úřadu a územního plánování v Dubí Jiřího Veselého nebyly proti realizaci malé vodní elektrárny vzneseny žádné námitky ani nesouhlasná stanoviska, a proto úřad vydal souhlas s umístěním stavby. Vzniknout má na levém břehu řeky Bystřice. Lokalita se nachází asi kilometr od města Dubí. Elektrárnu chce postavit pražská firma, která vznikla v roce 2015 a jejímž jednatelem je podnikatel Karel Veith. Ten se však k dění nechce podrobněji vyjadřovat.

Elektrárna se setkává i s vlnou kritiky. Nesouhlasí s ní část veřejnosti a vodohospodářů. Například podle vedoucího oddělení hydrotechniky Povodí Ohře Davida Polácha by stavba mohla mít negativní vliv na vodní útvar. Projekt nevítají ani rybáři. Podle předsedy teplického rybářského svazu Pavla Rajčana se do potoka po dlouhé době vrátily pstruhovité ryby a je potřeba, aby projekt pamatoval i na rybí přechod. Mnoho odborníků se také podivuje, proč má stavba vzniknout na vodním toku, ve kterém je v létě minimum vody.

Podle spolku Ústecké šrouby má region s malými vodními elektrárnami negativní zkušenosti. „MVE Žižkova zničila biotop zvláště chráněného bobra a vydry, MVE Stadice nemá rybí přechod, takže tvoří nepřekonatelnou migrační bariéru a MVE Bžany nemá schválený manipulační řád. Řízení jsme se účastnili primárně kvůli tomu, aby byly negativní vlivy eliminovány již v procesu plánování stavby,“ vysvětlil před časem člen rady spolku Lukáš Blažej.

V roce 2017 zkontrolovali inspektoři České inspekce životního prostředí 99 malých vodních elektráren. Zaměřili se především na dodržování minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích. Porušení vodního zákona odhalili ve třinácti případech. „Oproti roku 2016, kdy zákon porušilo 18 % kontrolovaných elektráren, se tedy situace o něco zlepšila. Podíl na tom mají jak pravidelné kontroly ČIŽP, tak lepší kázeň provozovatelů elektráren. V neposlední řadě ke zlepšení situace přispělo i příznivější počasí s více srážkami než v předchozím roce,“ uvedl ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Nejčastější prohřešek představovalo nedodržování stanoveného minimálního zůstatkového průtoku. „Nerespektování podmínek pro odběr vod může způsobit dočasné nebo i trvalé poškození fauny a flóry vázané na vodní prostředí. V krajním případě může dojít až ke snížení samočisticích schopností řek,“ doplnil Geuss.

Ilustrační foto: MVE Planá 

Scroll to Top