Povodně 2013: Praha pracuje pět let po nich na digitálním povodňovém plánu

V roce 2013 bojovala metropole s velkou vodou. Vltavu se jí ještě dařilo krotit, ale velké problémy dělaly rozvodněné potoky Botič nebo Rokytka. Praha kvůli tomu pracuje na dvou protipovodňových projektech. Finančně se na nich bude podílet Evropská unie. Informoval o tom portál idnes.cz. 

Prvním připravovaným projektem proti velké vodě je digitální povodňový plán za 19 milionů korun, který má především zajistit rychlejší reakci a rozhodování povodňových komisí hlavního města i Středočeského kraje. Hlavní město se na něm bude podílet zhruba čtyřmi miliony korun. „Praha je posledním krajem, který digitální povodňový plán ještě nemá,“ uvedl vedoucí magistrátního oddělení krizového managementu Daniel Barták.

Digitální povodňový plán už má dodavatele. Hotový by měl být do roku 2020. „V současnosti nás trápí hlavně rychlé přívalové povodně, u kterých nelze dokonale predikovat, kde spadnou. Co nám ale může hodně pomoci, je právě zrychlení komunikace. Všichni budou mít okamžitě k dispozici postupy, jak reagovat na stav hladiny toků, které řeší,“ vysvětlil Barták. Podle něj byla velká voda pro Prahu před pěti lety překvapivá především tím, že do té doby Prahu tak rychlé a masivní vylití malých toků nezasáhlo.

O peníze na druhý protipovodňový projekt bude Praha teprve žádat. Jedná se o program Operativní řízení při povodni. Při povodních má co nejpřesněji určit, jak se budou jednotlivé toky během následujících hodin chovat. „Dnes jsme v případě záplav odkázáni jen na komunikaci s Povodím Vltavy či Českým hydrometeorologickým ústavem. Sice tak máme několik zdrojů informací, ale přesný průběh povodně můžeme jen odhadovat,“ uvedl dále Barták. Nadstavba digitálního povodňového plánu bude sbírat data z měřicích zařízení a poté také umět předpovědět, jak se voda z přívalových dešťů na relativně malém prostoru zachová. Praha rovněž navýšá počet měřících zařízení na tocích.

Metropole zároveň pracuje na dvou dalších projektech, které mají zesílit ochranu města před povodněmi. V prvním případě jde o vybudování ochrany trojské kotliny včetně zoologické zahrady. Ta dodnes komplexní systém proti velké vodě nemá. „Trojská kotlina je specifická v tom, že jakékoliv protipovodňové opatření vytvoří jakousi přehradu. Musíme proto zvážit typ zábran, aby nám nevytvořily problémy výše proti proudu řeky,“ řekl Barták.

Posílit potřebuje také ochrana Starého Města. „V současné době vybíráme zhotovitele projektové dokumentace pro navýšení a posílení zábran,“ doplnil mluvčí magistrátu Vít Hofman s tím, že práce na bariérách by měly být hotové ve druhé polovině roku 2019. Na 22. září magistrát připravuje i jedno z nerozsáhlejších protipovodňových opatření v historii.

Ilustrační foto 

Scroll to Top