Oderské fórum 2018: Na splavnění kanálu Dunaj-Odra-Labe by byla potřeba 610 miliard ...

blank

V úterý 29. května proběhla v Bohumíně česko-polská diskusní platforma zaměřená na výměnu informací u plánu prodloužení Oderské vodní cesty v přeshraničním úseku Kędzierzyn-Koźle – Ostrava. Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a Górnośląska Agencja Promocji Przedsiębiorczości po vzájemné dohodě připravily společný projekt na možné využití Odry v souvislosti se záměrem nadnárodního projektu propojení evropských vodních cest Dunaj-Odra-Labe. Stejně jako v roce 2017 byla na akci přítomna redakce vodarenstvi.cz.

Studie ministerstva dopravy prověřovala 48 úseků a 16 variantních tras pro splavnění kanálu Dunaj-Odra-Labe. V základní variantě by realizace jednoho z největších mezinárodních projektů ve střední Evropě vyšlo na 610 miliard korun. Studii proveditelnosti v Bohumíně prezentoval ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna. Nejoptimističtější scénář hovoří o tom, že by se mohlo začít stavět v roce 2028. Záleží však také na schválení stavby na polské straně. Výstavbou kanálu se české vlády zabývají od 90. let.

Základní varianta kanálu je v současnosti koncipována jako jednokomorová, ale na některých místech jsou v návrhu dvoukomorová řešení, protože by jedna plavební komora nemusela stačit. Například u dunajské větve kanálu se prověřovaly dvě varianty. Napojení na Dunaj nebo na Váh.  „Plné dvoukomorové řešení u varianty, kde je dunajská větev napojena do Dunaje, vychází na 710 a dvoukomorové u napojení do Váhu na 756 miliard korun,“ řekl Sosna.

Z investičního hlediska nejnáročnější je labská větev. Podle studie by varianta splavnění Odry do Ostravy vyšla na 42,9 miliardy korun, splavnění dunajské větve do Hodonína na 72 miliard a do Přerova na 118 miliard korun. Kombinace dunajské a labské větve pak 423 miliard, kombinace dunajské a oderské části 209 miliard a pouze labské a oderské 488 miliardy. Nyní podle Sosny pokračuje revize studie a zapracovávání připomínek od členů monitorovacího výboru. Studie bude pravděpodobně předložena vládě ještě letos. Polská strana by ji měla mít hotovou v roce 2019.

„My jsme navrhli takzvanou levostrannou variantu, která umožňuje kratší obejití oderských meandrů. Čekáme na reakci polské strany, zda to pro ně bude přijatelné,“ pokračoval Sosna. Komplikovanou lokalitou je například obchvat Chráněné krajinné oblasti Poodří. „Tam se snažíme trasu trošku uhnout tak, abychom nezasahovali do prvních dvou nejcitlivějších zón z hlediska ochrany přírody a krajiny a byli vysunuti do třetí, respektive čtvrté, aby ten zásah byl co nejmenší. Nelze to vyřešit tak, že bychom obešli ten prostor úplně, to možné není,“ uvedl dále Sosna.

S realizací projektu souvisí nutný výkup pozemků. „Odhaduji, že pokud by to opravdu velmi rychle všechno dobře šlo u těch nejjednodušších částí, tak realizace by mohla začít tak v letech 2028 až 2030, a to říkám nejrychleji, pokud opravdu všechno půjde hladce. A samozřejmě nebylo by logické stavět plavební cestu na našem území k hranici, když dál nic nepokračuje. Tam musí být synergie na polské straně, jinak to nemá smysl,“ doplnil Sosna. Podle projektového manažera Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavla Santariuse z rozvojové studie pro využití splavněné Odry z polského města Kędzierzyn-Koźle přes Ostravu až do Mošnova vyplývá, že splavnění řeky podpoří turistický a rekreační ruch a rozvoj malých a středních firem. Výnosy z cestovního ruchu by pak mohly ročně přinést až 400 milionů korun.

Scroll to Top