Česká zemědělská univerzita: Přirozené mokřady se pro čištění vody hodí víc než ...

Odborníci z České zemědělské univerzity provedli na Příbramsku čtyřletý výzkum zaměřený na to, co dokáže s odpadní vodou i s vodou nasycenou látkami z polí přirozený mokřad. Podle nich je pro čištění vody od fosforu, dusíku a organických látek stejně účinný jako ten, který se dá zbudovat uměle. Zatímco odvést do něj potok stojí desítky tisíc korun, u umělého mokřadu se náklady pohybují v milionech. Experti nyní věří, že se jimi navržený postup rozšíří. Sdělil to jeden z autorů výzkumu Jan Vymazal z katedry aplikované ekologie na Fakultě životního prostředí.

Česká zemědělská univerzita využila ke zkoumání část přirozeného mokřadu u Martinic na Příbramsku a svedla do něj vodu z blízkého potoka. Následně vědci pozorovali, jak se změní hodnoty některých látek. Například koncentrace dusíku klesla o 45 procent, fosforu o 43,5 procenta, organických látek ubylo 48 procent a nerozpuštěných látek mokřad zadržel 77 procent. Podle Jana Vymazala to je pro představu v absolutních číslech zadržení 22 tun nerozpuštěných látek na hektar mokřadu za rok.

Oborníci z univerzity v rámci projektu vypracovali návod, jak může být přirozený mokřad využíván místo umělého. „Očekáváme, že naše výstupy najdou v české krajině široké uplatnění. Vytvoření umělého mokřadu o rozloze desetiny hektaru stojí několik milionů korun, zatímco investice do námi provedené úpravy toků mohou dosáhnout řádově desítek tisíc korun,“ doplnil spoluřešitel projektu Petr Sklenička.

Na území republiky se nachází přes dva tisíce mokřadů. Z toho 14 patří do seznamu Ramsarské úmluvy. Jedná se o mokřady s mezinárodním významem. Připomíná to i Světový den mokřadů, který připadá na 2. února.

K nejdůležitějším českým mokřadům patří šumavská a krkonošská rašeliniště, třeboňské rybníky, podzemní Punkva nebo prameny a rašeliniště ve Slavkovském lese. K jejich poznávání mohou zájemci využít také mobilní aplikaci. Do obnovy mokřadů bylo od roku 2014 vloženo z Operačního programu Životní prostředí zhruba 500 milionů korun. Další finanční prostředky poskytlo ministerstvo životního prostředí z programů Péče o krajinu nebo pro obnovu přirozených funkcí krajiny.

Scroll to Top