Sucho 2018: Naše kapacita je dostatečná pro zajištění dodávek vody všem odběratelům ...

Tuzemským vodárenstvím a médii v současnosti rezonuje palčivá problematika sucha. Řada povrchových a podzemních zdrojů se během uplynulého období nestihla doplnit na odpovídající úroveň. Tak málo vody v řekách jako letos v květnu nebylo od začátku šedesátých let minulého století. Redakce portálu vodarenstvi.cz oslovila významné představitele české vodárenské obce. Jak se projevuje nedostatek vody v oblasti působnosti jejich společností, nebo jaká opatření v souvislosti s extrémním suchem připravují?

SmVaK Ostrava jsou největší vodárenskou společností působící ve více než milionovém Moravskoslezském kraji. 95 % objemu výroby pitné vody pochází z povrchových zdrojů. Vodohospodáři vnímají lokální problémy s nedostatkem vody v obcích, které SmVaK Ostrava přímo nezásobují. Díky unikátnímu výrobnímu a distribučnímu systému Ostravského oblastního vodovodu můžou vodárny v případě potřeby do značné míry kompenzovat problémy s vydatností vodních zdrojů v jednotlivých částech regionu, které jsou na centrální systém napojeny. V návaznosti na sucho v předešlých letech vodohospodáři připravili v koordinaci s Povodí Odry interní materiál – Plán manipulací pro zajištění dodávky pitné vody pro období sucha. Odpovídal generální ředitel společnosti Anatol Pšenička.

V mnoha oblastech naší země se opět začíná projevovat sucho. Objevují se problémy s vydatností zdrojů také v regionu Vaší působnosti?

95 % objemu výroby pitné vody pochází z povrchových zdrojů – údolních nádrží v Beskydech a podhůří Jeseníků. V kaskádě údolních nádrží Slezská Harta – Kružberk v západní části regionu na jesenické straně, která je zdrojem surové vody pro naši největší Úpravnu vody Podhradí, je v současnosti zhruba 215 milionů kubíků vody, což představuje čistě matematicky výrobu SmVaK Ostrava na téměř čtyři roky, i kdyby vůbec nezapršelo. V případě údolní nádrže Šance v Beskydech je situace ovlivněna probíhající rekonstrukcí (bude probíhat do poloviny roku 2018), v souvislosti s níž drží správce (Povodí Odry) hladinu dlouhodobě pod úrovní naplněnosti – v současnosti je zhruba deset metrů pod zásobním prostorem. Tato přehrada je zdrojem surové vody pro naši největší beskydskou úpravnu vody v Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí.

Přehrada Morávka v Beskydech je v současnosti naplněna uspokojivě. Tato přehrada je zdrojem surové vody pro naši druhou největší beskydskou úpravnu vody ve Vyšních Lhotách. Pochopitelně monitoruje situaci také u našich dalších menších zdrojů, kterých provozujeme čtyři desítky. U povrchových zdrojů v horách se suché počasí pochopitelně projevuje. Například nejvýchodnější část naší země – Jablunkovsko – jsme přepojili z lokálních zdrojů povrchové vody na náš centrální systém Ostravského oblastního vodovodu. Ukazuje se, že padesátimilionová investice z let 2015-2016, díky níž jsme téměř 13 tisíc lidí na centrální výrobní a distribuční systém připojili, měla jednoznačný smysl.

Vnímáme problémy v některých obcích závislých na lokálních zdrojích vody, které neprovozuje naše společnost. Například v Píšti na Opavsku v současnosti intenzivně pracujeme na provizorním řešení, díky němuž se bude obec moci připojit na náš páteřní distribuční systém. Během května bude do obce vybudován tzv. suchovod (bude mít délku asi 2 300 metrů), kterým se napojí na náš páteřní systém ve Vřesině. V delším časovém horizontu se připravuje stabilní připojení na dodávky ze systému SmVaK Ostrava. Bude pak na obci, zda si bude chtít infrastrukturu nadále provozovat sama, nebo svěří péči o ni nám.

Připravuje Vaše společnost aktuálně nějaká opatření pro zajištění stabilního zásobování pitnou vodou? Případně jaká?

Díky unikátnímu výrobnímu a distribučnímu systému Ostravského oblastního vodovodu je možné v případě potřeby do značné míry kompenzovat problémy s vydatností vodních zdrojů v jednotlivých částech regionu, které jsou na centrální systém napojeny. Jsme například schopni zásobovat východní část kraje pitnou vodou z jeho západní části, a naopak. To jsme si ověřili v druhé polovině roku 2015 a na začátku roku 2016.

V souvislosti se suchem v roce 2015 a na začátku roku 2016 jsme připravili interní materiál – Plán manipulací pro zajištění dodávky pitné vody pro období sucha. Ten jsme samozřejmě koordinovali s Povodím Odry jako správcem vodních děl v regionu. Plán reflektuje, jakým způsobem využívat jednotlivé vodní zdroje, úpravny, akumulace a systém přivaděčů v případě problému v některé lokalitě v regionu, který zásobujeme. Vše samozřejmě s vědomím, že v západní části regionu je díky velikosti kaskády Slezská Harta a Kružberk v zásobách vždy několikanásobně více surové vody než v beskydských nádržích. O situaci na Jablunkovsku jsem mluvil v předchozí odpovědi.

Mohl byste porovnat aktuální stav s minulými lety? Došlo například k výraznému zhoršení situace? (Například oproti velmi suchému a teplému roku 2015?).

V porovnání s rokem 2015 je možné říci, že sucho letos přišlo kvůli nedostatečné sněhové nadílce v zimě a málo deštivému jaru o několik měsíců dříve. Nemluvím o dodávkách pitné vody – naše kapacita je v tomto ohledu dostatečná pro zajištění dodávek kvalitní pitné vody všem odběratelům bez jakýchkoliv omezení, jak jsem to zmiňoval v předchozích odpovědích – ale sucho v přírodě vnímá určitě každý, když vyrazí na výlet na hory, nebo podél řeky, případně, kdo pracuje na zahrádce. Stejně tak sucho trápí zemědělce. V uplynulých dnech v kraji pršelo, ale vzhledem k vyprahlosti přírody nebyl déšť dostatečný pro to, aby situaci vrátil do normálu.

Jaký očekáváte další vývoj v souvislosti se suchem na českém území?

Myslím, že situace může být velmi variabilní v jednotlivých částech země. Některé regiony jsou již nyní postiženy více – například jih Moravy, jih Čech nebo Vysočina – jinde je situace lepší.

Scroll to Top