Ředitel SOVAK ČR Oldřich Vlasák: Voda bude jednou nad zlato

Nižší spotřeba elektřiny, tepla či vody v domácnostech většinou nesnižuje komfort, na který jsou lidé zvyklí, ale nechtějí za něj tolik platit. Jak je to s úsporou vody a jejím promítnutím do výdajů na bydlení v oblasti vodného a stočného, se Hospodářské noviny zeptaly ředitele SOVAK ČR Oldřicha Vlasáka. V České republice naprostá většina provozovatelů vodovodů a kanalizací využívá takzvanou jednosložkovou formu vodného a stočného, což znamená, že celková výše plateb za vodu se odvíjí čistě od její skutečné spotřeby. V lokalitách, kde se uplatňuje tzv. dvousložková forma, je celková výše plateb určena nejen spotřebou vody, ale také platbou za odběrné místo. 

Vícesložková cena je běžná zejména u dodávky elektřiny, plynu či tepla, ale lidé si ji většinou ani neuvědomují. Ve vodném a stočném tento model neznají, takže mu spíš nedůvěřují. Nesnížil by motivaci k úsporám? 

I v lokalitách, kde je cena dvousložková, se celková výše nákladů domácností za vodu při její spotřebě v běžné výši odvíjí především od její spotřeby. Z toho tedy jednoznačně vyplývá, že cesta ke snížení nákladů za vodné a stočné pro jednotlivé domácnosti vede přes snižování spotřeby vody. Musím říct, že v tomto ohledu české domácnosti dosáhly velkého pokroku, neboť průměrná spotřeba pitné vody z veřejných vodovodů v České republice poklesla ze 171 litrů na osobu a den z roku 1989 na nynějších asi 88 litrů na osobu a den. Lidé pochopili, že voda má skutečnou hodnotu, ale výrazného snížení spotřeby vody bylo dosaženo především kvalitativní změnou standardů bydlení. Moderní spotřebiče, jako jsou myčky nádobí či automatické pračky, mají dnes mnohem nižší spotřebu vody než před deseti či patnácti lety, aniž bychom si to my, jako jejich uživatelé, jakkoliv uvědomovali. Také moderní sanitární technika dokáže výrazně snížit spotřebu vody v domácnostech, ať už to jsou speciální perlátory vodovodních baterií, sprchové hlavice či dvojčinné splachovací systémy toalet, aniž by byl jakkoliv snížen komfort jejich uživatelů. Výrazných úspor lze rovněž dosáhnout i udržováním této sanitární techniky v řádném stavu. Jedním slabě kapajícím kohoutkem může protéct za den až 30 litrů vody, silně protékající splachovač toalety pak může navýšit denní spotřebu vody v domácnosti až o na první pohled neuvěřitelných 2000 litrů za den, což představuje 730 metrů krychlových za rok! 

Se snižováním spotřeby vody se zvyšuje podíl fixních nákladů dodavatelů, kteří je musí vynaložit, i kdyby lidé odebírali vody stále méně. Zahrnou je do vodného a stočného, cena vody tak stoupne, takže jaképak úspory! 

Při debatách o ceně vody často vnímám, že se pozornost zaměřuje především na cenu vody za jeden metr krychlový. Tato jednotková cena však v sobě neodráží pouze náklady spojené se samotnou výrobou pitné vody, ale zahrnuje i skutečnost, že kvalitní pitnou vodu máme k dispozici v našich domácnostech v prakticky neomezeném množství 24 hodin denně. Tato služba, kterou vodárny poskytují svým zákazníkům ve stejném rozsahu, ať už je jejich konečná spotřeba vody jakákoliv, má ale své fixní náklady, které mohou činit až 80 % veškerých nákladů spojených s výrobou a distribucí pitné vody, jakož i s odváděním a čištěním odpadních vod. Přestože podíl nákladů spojených se skutečným objemem vyrobené a dodané pitné vody je nízký, má ale i tak podle mého názoru jednoznačně smysl šetřit s vodou, přestože se s poukazem na zvyšující se jednotkovou cenu vody často tvrdí opak. Mne jako koncového spotřebitele přece v prvé řadě víc zajímá celková výše fakturovaného vodného a stočného než jednotková cena vody. A tak raději budu platit za jeden kubík vody 90 Kč při své osobní spotřebě vody 30 metrů krychlových za rok než 70 Kč za metr krychlový při spotřebě 40 metrů krychlových za rok. Pokud bych dokázal snížit svou osobní roční spotřebu vody až na 20 metrů krychlových, budu mít nižší náklady než dnes, i kdyby jeden metr krychlový stál hypoteticky 130 Kč. 

Budou vodárny tlačit na plošné zavedení dvousložkové ceny, i když se dnes ve vodárenství téměř nevyužívá? 

Dvousložková forma plateb za vodné a stočné podle mého názoru představuje spravedlivější účtování veškerých nákladů spojených s dodávkami vody. Řada odběratelů s vyšší či jen průměrnou spotřebou vody může při dvousložkové formě oproti dnešku ušetřit, protože dnes v platbách za vodné a stočné bez paušální částky prakticky platí také náklady spojené s dodávkou vody i pro ostatní odběratele s velmi nízkou spotřebou. Paradoxně nižší spotřeba vody je dnes spojena s vyššími náklady už jen proto, že je nutné zajistit častější proplach sítí pro garanci zdravotní nezávadnosti dodávané pitné vody. Aplikace dvousložkové ceny vody je však bohužel vysoce politické téma. Rozhodují o ní ze zákona vždy města a obce, nikoli provozovatel. Řada politiků tak o zavedení dvousložkové ceny vody nechce ani slyšet s poukazem na asociálnost takovéhoto rozhodnutí a možný negativní dopad na vybrané skupiny obyvatel s nízkou spotřebou vody, typicky starobní důchodci či víkendoví chalupáři. Na druhé straně například matka samoživitelka se dvěma malými dětmi na mateřské dovolené, která každý den vaří, pere, uklízí, a má tak vyšší spotřebu vody, by při dvousložkové ceně naopak ušetřila. Takto rozhodnutím politiků de facto přispívá lidem, kteří jsou na tom třeba i ekonomicky daleko lépe. 

S jakými novinkami se mohou domácnosti setkat? 

S lepším detekováním úniků vody jim již dnes pomáhají i vodoměry vybavené dálkovým odečtem, které uživatelům umožňují 24hodinový on-line náhled na spotřebu vody přes počítač či smartphone. Tyto takzvané smartmetery začíná svým zákazníkům v pilotních projektech instalovat řada vodáren po celé ČR a osobně očekávám jejich další rychlé rozšíření v průběhu příštích několika let. V neposlední řadě lze snížení spotřeby pitné vody dosáhnout i využíváním srážkových či předčištěných odpadních vod pro účely, které nevyžadují kvalitu vody pitné, například pro splachování toalet. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí připravilo dotační titul Dešťovka právě pro instalaci zařízení na využívání těchto druhů vod v domácnostech. Na jedné straně je to cesta, jak i nadále snižovat spotřebu vody v domácnostech, na druhé straně je nutné vzít v potaz nutnost zajistit dvojité rozvody vody, které zcela vyloučí možnost jejich propojení a následné kontaminace pitné vody. Také je nutné celý systém úpravy srážkových a předčištěných odpadních vod udržovat v řádném a funkčním stavu, což je úkol hlavně pro koncové uživatele. Nelze zcela opomenout ani zdravotní rizika spojená s využíváním těchto druhů vod v domácnostech. Naše propočty také ukazují, že bez státní dotace není možné uvažovat o návratnosti nákladů spojených s vybudováním těchto systémů; s dotací se případná návratnost pohybuje někde v horizontu 15–20 let. Role využívání srážkových a předčištěných odpadních vod tak spočívá především v úspoře pitné vody v oblastech s kritickým nedostatkem zdrojů vody pro výrobu pitné. 

Zdroj: Hospodářské noviny

Autor: Milena Geussová 

Scroll to Top