Pobečví sužuje sucho, Povodí Moravy opět hovoří o stavbě Skaličky

blank

Vodohospodáři z Povodí Moravy očekávají další období sucha v Pobečví. V této souvislosti se opět skloňuje realizace vodního díla Skalička. To však odmítají ekologové a hydrobiologové. Skaličku označují jako ekologickou katastrofu. Podle povodí jsou vodní toky v oblasti na 20 až 35 procentech dlouhodobého normálu. Informoval o tom portál idnes.cz. 

„V roce 2015 a 2017 docházelo vlivem extrémně nízkých průtoků ve vodních tocích k postupnému omezení obecného nakládání s vodami nebo povolených odběrů,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. Podle něj by situaci mohla vyřešit plánovaná nádrž Skalička. Ta má být ochranou proti velké vodě v Pobečví, ale také by umožnila nadlepšování minimálních průtoků pro zajištění nezbytných ekologických funkcí a odběrů níže po toku. Sloužit může i pro výrobu elektrické energie a rekreaci.

V dubnu vláda definitivně schválila výkup všech nemovitostí za 1,24 miliardy korun pod plánovaným vodním dílem. „Při navrhované variantě vodní nádrže se zásobním objemem 16,36 milionu metrů krychlových by dílo dokázalo nadlepšovat v Bečvě průtok z 1,5 metru krychlových za sekundu na dvojnásobek prakticky po dobu čtyř měsíců. To by pokrylo celé letní období včetně části podzimu a jara, které bývá z hlediska odběrů vody i podmínek života vodních živočichů nejproblematičtější,“ pokračoval Gargulák.

Podle ekologů však nádrž ublíží řece i lidem. „Funkce řeky je založená na volném splavování sedimentů. Přehrada štěrky zachytí, a ony pak budou chybět pod ní. Když řeku, která má nějakou kinetickou energii, zbavíme sedimentů, stává se z ní takzvaná hladová voda. Ta má velkou energetickou sílu k tomu, aby něco unášela, ale nemá co, proto se začíná zahlubovat. To znamená ještě větší propad zásob podzemní vody, což se projeví třeba tím, že lidem zmizí voda ze studní,“ řekl Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Skalička by podle něj sucho vyřešit nepomohla. „Protože teď málo prší a je obecně málo vody, má Bečva – stejně jako další řeky v Česku – nízké průtoky. Situaci ale nevyřeší přehrady, to bychom jich museli postavit asi dvě stě. Je potřeba začít spíš na horních tocích. Důslednou prací v povodích se snažit zadržet v krajině co nejvíc vody,“ sdělil dále Rulík.

Ekolog zastává alternativní variantu v podobě suchého bočního poldru. „Voda v poldru by vsakovala pomalu, a dotovala tak zásoby podzemní vody. Zabránili bychom tomu, aby protekla Hranicemi, Lipníkem či Přerovem. Bečva by přitom zůstala Bečvou, nebudeme jí bránit v unášení sedimentů,“ uzavřel odborník z Univerzity Palackého.

Scroll to Top