Ředitel ČHMÚ Mark Rieder: Jsme přesnější než Norové

blank

Idnes.cz: Pro zprávy o počasí využívají Češi hlavně aplikace Aladin, Meteor nebo norský Yr.no. Už za pár dní si budou moci stáhnout novou aplikaci, kterou nechal vytvořit Český hydrometeorologický ústav. „Máme přesnější a podrobnější informace než Norové. Proč je tedy neposkytnout veřejnosti?“ říká nový ředitel meteorologů Mark Rieder.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) připravuje a brzy vydá první vlastní mobilní aplikaci, která umožní sledovat předpovědi počasí. Proč jste se ji rozhodli vytvořit?
Myslím si, že to je otázka na dobu, kdy jsem tady ještě nebyl (Mark Rieder nastoupil do čela ČHMÚ na konci září 2017 – pozn. red.). Důvody pro tvorbu aplikace byly dva. Primárně bylo podstatné, že ústav produkuje velké množství informací– dat, která žádným způsobem neprezentoval. Nebyla žádná mobilní aplikace na hydrologické údaje nebo na čistotu ovzduší. Stejně tak nebyly podrobnosti z modelu Aladin, i když existuje mobilní aplikace Aladin, která předpovědi má. Motivací tedy bylo prezentovat výsledky navenek. Druhým důvodem bylo také to, že spousta uživatelů mobilních telefonů má od výrobce operačního systému informace o počasí. Nebo si lidé stahovali norskou aplikaci Yr.no. Tak jsme si říkali, že to je škoda, protože máme informace podrobnější a přesnější než Norové. Proč je tedy neposkytnout veřejnosti?

Můžete popsat, co všechno bude nová aplikace umět?
Aplikace budou dvě – ČHMÚ a ČHMÚ Plus. První bude zaměřená na běžného uživatele. Bude tam předpověď, radarové snímky a animace vývojesrážek. Navíc by tam měly být výstrahy s rozlišením na obce s rozšířenou působností. Budete-li mít vybranou lokalitu Dobřichovice, tak by vám měly chodit notifikace pro ORP Černošice. 

V základní aplikaci budou meteogramy (předpověď počasí zobrazená v grafu – pozn. red.) pro vaši aktuální pozici, pakliže budete mít povolený přístup k poloze. Budou tam také meteogramy k vámi vybraným nebo předuloženým lokalitám. Měla by tam být předpověď počasí na šest dní dopředu nebo aktivity klíšťat. Pro zvolenou lokalitu nebo pro místo, kde zrovna budete, bude předpověď na dva dny, zbývající čtyři dny budou vycházet z předpovědí pro území celé České republiky.

V čem bude apliakce jiná než Radar nebo Aladin?
Aplikace iRadar a Aladin nebyly od ČHMÚ. Ústav jim pouze poskytoval data a to bude dělat i nadále. Tím, že zprovozníme naše vlastní aplikace, neodstřihneme tyto aplikace od dat. Jestliže je někdo zvyklý na iRadar a nechce nic nového, tak mu v tom nebudeme bránit. Ujistil jsem o tom i tvůrce této aplikace. Bude normálně nadále dostávat všechna data.

Komu bude určená druhá aplikace?
Obě budou zdarma dostupné všem lidem a bude možné mezi nimi přeskakovat. Jde jenom o míru detailu informace, kterou budete jako uživatel chtít. Aplikace ČHMÚ Plus by měla být rozdělená do tří částí – meteorologická, hydrologická a kvalita ovzduší. V meteorologické části budou výstupy z modelů Aladin a také aktuálně měřené teploty, oblačnost, rychlosti větru a další. Bude to dohledatelné v mapě automatických meteorologických stanic. Červeně se vyznačí výskyt nebezpečných jevů. Budou tam i věci plošného odhadu srážek za hodinu, tři hodiny, šest hodin a 24 hodin. Animace bude ukazovat, jak se budou srážkové úhrny vyvíjet. Měly by tam být údaje ze sondážního měření v atmosféře, a potom také vývoj teplotního pole – uvidíte kde a v kolik hodin bude jaká teplota. Tak je to i s předpovědí srážek a oblačnosti. Zajímavý bude také UV index.

Hydrologie bude zaměřená zatím jen na povrchové vody s tím, že se buď budete moci podívat na aktuální stav a průtok v některé z vodoměrných stanic. Mohou to využít například vodáci, kteří ihned zjistí, jaký je stav třeba na Lužnici a jaký bude vývoj. Na druhou stranu si tam budete moci navolit, aby vám chodily výstrahy při dosažení stupňů povodňové aktivity na vámi vybraných tocích. Nebo si nastavíte vlastní hladinu stavu průtoku a ve chvíli, kdy se to překročí, začnou vám chodit výstrahy. Nebude to striktně vázané na stupně povodňové aktivity.

V aplikaci bude i riziko přívalových povodní, což se určuje na základě kombinace nasycenosti půdy vodou v daném místě a odhadu srážek. Z toho by vám měla vyjít předpovědní informace o tom, že je ve vašem okrese riziko přívalové povodně. V části kvality ovzduší budou měřené údaje a informace z naší sítě automatického imisního monitoringu včetně překračování jednotlivých limitů pro škodliviny – prachové částice, oxidy dusíku a přízemní ozon či oxidy síry. 

Kdy si lidé budou moci stáhnout aplikace do svých telefonů?
V operačním systému Android se to v aplikaci Google Play objeví v následujících dnech. Pro Apple iOS bude vývoj trvat ještě tři měsíce. Zatím nemůžeme určit přesné datum, protože chceme odchytit chyby, které se stále objevují. Naposledy jsme narazili například na chyby v systému výstrah. Aplikace varovala před náledím, ačkoliv to měl být silný vítr. Jsou to snadno opravitelné chyby, které je nutné nalézt. 

Kolik stál vývoj vaší aplikace?
Nápad udělat aplikaci měl můj předchůdce a jeho tým. Já jsem pouze ukončil práce na cílovém konceptu, které by se mohly vést do nekonečna. Celý vývoj včetně naprogramování a odchytávání chyb stál kolem sedmi milionů korun. Byla to nejnižší nabídka, se kterou ve veřejnésoutěži vyhrála firma OK System.

Zahrnuli jste do aplikace nějaké funkce, které budou dostupné jenom záchranným složkám nebo obcím?
Žádnou z funkcí, které to má, nebudeme skrývat. Ale je pravda, že výstražné informace jsou ty, které by měly najít své uživatele u obcí případně u složek záchranného systému. Nicméně my jim informace předáváme ve zcela jiném režimu.

Kam chcete jako nový ředitel nasměrovat ústav?
Jedna z prvních věcí, na které jsme se s širším vedením ČHMÚ shodli, byla, že informace z ústavu mají být vedle státních složek přístupné i veřejnosti. Založili jsme čtyři projektové týmy – na webové stránky, sociální sítě, mobilní aplikace a na standardní způsob komunikace s médii. Mají za úkol definovat ideální stav všech našich veřejných výstupů. Koncept webových stránek je poplatný době, ve kterých vznikal. V dnešní době jsou takříkajíc out of date. Chtěli bychom do konce letošního roku definici cílového konceptu webových stránek.
Sociální sítě se už trochu snažíme dávat do pořádku. Ústav měl na Facebooku několik profilů podle toho, kdo je zrovna rozhodl – hydrologie, čistota ovzduší, Ústí nad Labem. Zrušili jsme je a nyní máme jeden ústavní. Chceme, aby to bylo živé a abychom tam prezentovali informace, které by mohly zajímat cílovou skupinu, kterou jsou uživatelé Facebooku. Obdobně postupujeme u Twitteru. Skupina kolem mobilních aplikací má situaci trochu jednodušší, protože ty se teď dokončují a finalizují. Oni jsou nyní testeři, kteří dávají připomínky a poukazují na nedostatky. Zároveň chceme vybudovat PR oddělení, které by koordinovalo sociální sítě, dohlíželo by na proces webových stránek. Chtěli bychom být v komunikaci navenek aktivní a ne reaktivní a čekat, až nám někdo zavolá. Měli bychom o sobě dávat informace, i když se nic neděje.

Plánujete i nějaké konkrétní projekty, jako je zmíněná aplikace ČHMÚ?
Mojí představou do budoucna je, že bychom mohli udělat mobilní aplikace pro určité cílové skupiny. Mohlo by být třeba ČHMÚ Sport, které by bylo určené vodákům, cyklistům, lyžařům nebo letcům na ultralightech. Dozvěděli by se tam informace, které by právě pro ně mohly být zajímavé a užitečné. Jako cyklista si naplánuju trasu a řeknu – vyrážím v jedenáct hodin, udělej mi předpověď po trase, abych věděl, jestli mě někde nechytne průtrž mračen. 

Snažíme se navázat spolupráci se společností Windy.com, která má sídlo nedaleko ústavu. Umíme sice dělat předpovědi – hydrologické, čistota ovzduší –, ale neumíme je dobře prezentovat a prodat. Společně bychom mohli rozvíjet jejich aplikace a testovat je na území ČR dřív, než by se to pustilo do světa. Na oplátku by nám oni poskytli technické rozhraní, abychom na našich webových stránkách mohli údaje prezentovat způsobem, který by oku lahodil. Možných spolupracujících subjektů je spousta. Snažíme se najít společnou řeč s MeteoPressem a s rakouským Ubimetem. Jsou to všechno poskytovatelé informací laické veřejnosti z komerční sféry. Chceme i vytvořit pracovní prostředí, aby lidé měli kde pracovat a vzdělávat se. Našli jsme v tom společnou řeč se všemi náměstky.  

Je pravda, že má v Komořanech vzniknout nová budova navržená architektem Davidem Vávrou?
Má vzniknout nové centrální předpovědní pracoviště. Bude na místě dnešních Richterových boud, což jsou stavební buňky z dob, kdy se stavěla centrální budova ústavu. Máme zažádáno o stavební povolení, ale nakonec to nebude podle návrhu Davida Vávry. Musíme žádat ministerstvo životního prostředí o souhlas, zda můžeme realizovat větší investiční záměry. Ministerstvo dospělo k závěru, že existuje efektivnější vynaložení prostředků na stavbu, která bude sloužit svému účelu a ničemu jinému. Původní návrh od Vávry by sloužil svému účelu a zároveň by byl architektonicky zajímavý, což by mělo dopad na výši nákladů.

Nakonec tedy postavíme pasivní budovu. Měla by být dokončena a zprovozněna v druhém pololetí roku 2020. Máme už vyřízené všechny nezbytné věci, takže by se měly brzy zahájit stavební práce. Vedle toho připravujeme rekonstrukci budov, kde jsou kanceláře. Nezměnily se od roku 1986, kdy se sem ČHMÚ přestěhoval. Budovy jsou poplatné době, takže všechny příčky jsou z osinkocementových desek, kde je azbest. Zahájíme tady velkou rekonstrukci, při které se vybourají vnitřky a postaví se to celé znovu. Potom to bude splňovat moderní požadavky a standardy.

Připravujeme i novou budovu na místě stávajícího centrálního prognózního pracoviště. Bude tam technické zázemí. Kromě toho chceme rekonstrukci komořanského zámku, aby tam kanceláře splňovaly standardy dnešní doby. Modernizací už prošly všechny naše profesionální meteorologické stanice a pobočky v republice. Centrála jde ale na konec, což nebývá zvykem. Všude se modernizovalo díky prostředkům Zelená úsporám a z operačního programu životního prostředí. Na některých profesionálních meteorologických stanicích máme tepelná čerpadla, což je velice prima z hlediska nákladů.

V čem je to pro vás v čele ČHMÚ jiné než ve Výzkumném ústavu vodohospodářském?
Já jsem tady pracoval od roku 1993 do roku 2005. Pak jsem přešel do Výzkumného ústavu vodohospodářského, kde jsem pak od roku 2007 do konce září 2017 dělal ředitele. Bylo to více než deset let a pak jsem se chtěl vrátit sem.

Jiné je to v tom, že práce v ČHMÚ má víceméně okamžitě svého uživatele – výstrahy, měření hladin povrchových vod. Lidé na takové informace čekají, což je veliký rozdíl oproti výzkumnému ústavu, kde bádáte nad tím, co by v budoucnu mohlo a mělo být a co by bylo zapotřebí udělat. Práce v ČHMÚ je daleko více spojená s koncovými uživateli a s praxí. Ve VÚV to potřebovalo více abstrakce. Jinak se zde musí přistupovat k hospodaření. Veřejná výzkumná instituce v Podbabě měla vlastní rozpočet, takže si rozhodovala o mzdách i výdajích na projekty. ČHMÚ je naproti tomu státní příspěvková organizace, a tak je daleko užším způsobem svázaná s ministerstvem životního prostředí. Skrze něj získáváme příspěvek na činnost.

Je to jiné i ve způsobech práce a myšlení. Výzkumný ústav je živ z projektů, takže se musí dávat neustále dohromady projektové týmy, které řeší nějaké téma. Musí se určit hlavní řešitel a vedoucí týmu. V ČHMÚ je takové projektové řízení v daleko menší míře. Snažím se to přenést do ČHMÚ. Každý projekt má svůj začátek a svůj konec. Měl by se sledovat průběh, jak se věc řeší, a vyhodnocovat, zda se mi to povedlo. Pokud ne, tak se to musí upravit.

Budete se jako hydrolog více zaměřovat na problematiku sucha a nedostatku vody?
V problematice sucha už ČHMÚ nějakým způsobem figuruje a nadále i bude figurovat. Pokud bude novelizovaný vodní zákon, začne ČHMÚ vyhlašovat stupně sucha, ze kterých budou vyplývat povinnosti pro státní orgány. V připravovaném zákoně o hydrometeorologické službě pak chceme prosadit, aby tam byl definován takzvaný single voice principle – pouze jedna autorizovaná instituce bude moci vydávat výstrahy. Dokážu si představit, že by se na vydávání výstrah mohl vytvořit docela dobrý byznys, což se dělo v zahraničí. Spojené státy proto soukromým společnostem zakázaly vydávat výstrahy, pokud k tomu nemají autorizaci a povolení od státu. Podobně to má v zákoně ošetřená Velká Británie. 

Autor: Václav Ferebauer

Zdroj: Idnes.cz

Scroll to Top