Podmáčená půda brzdí začátek zemědělských prací v Jihočeském kraji

Studené počasí a podmáčená půda komplikuje situaci jihočeským zemědělcům, kteří by se již chtěli pustit do prací. Většina z nich provedla před posledními dešti a ochlazením regenerační hnojení ozimého obilí a řepky. Informovala o tom ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.

Podmáčení půdy se řadí k lokálním problémům v oblastech se zvýšenou hladinou podzemní vody či dlouhodobým převlhčením povrchu. Trvale zamokřené půdy mohou být ovlivněny přítomností provedených hydromeliorací. Je zde nevyvážený poměr mezi vodou a vzduchem v půdních pórech.

„Se setím jařin hospodáři čekají na vhodnější počasí, ale je zřejmé, že se osivo jarních odrůd obilovin dostane do země minimálně s dvoutýdenním zpožděním oproti obvyklým termínům pro optimální vzcházení a bude tím oslabena jeho odolnost proti případnému jarnímu suchu. Jen lokálně, kde je třeba lehčí půda, to už zemědělci zkoušejí, mají připravené secí stroje,“ uvedla Šťastná.

Ani Jihočeskému kraji se v roce 2017 nevyhnulo sucho, které sužovalo významnou část území České republiky. „Když horko začínalo, zaváželi jsme cisternami vodojemy jen ve třech obcích na Českobudějovicku. To ale přisuzujeme především tomu, že lidé naprosto neřízeně napouštěli zahradní bazény. Nyní nezavážíme vodu nikde. Je ale jasné, že tam, kde mají lokality vlastní zdroje vody, mohou problémy nastat,“ sdělila například na začátku loňského léta mluvčí společnosti ČEVAK Jitka Kramářová.

Hydrologické sucho hlásilo na řadě jihočeských toků Povodí Vltavy. „Stav vody v řekách trvale monitorujeme a už při poklesu přítoků jsme upravili odtoky z nádrží tak, abychom byli schopni maximálně využít jejich potenciál. Nyní se plně ukazuje hlavní význam nádrží, které člověk budoval především k tomu, aby mu pomohly překlenout období sucha či nedostatku vody,“ vysvětlila loni Michaela Šeborová z Povodí Vltavy.

Scroll to Top