Zbrojení proti suchu pohledem generálního ředitele sekce vod slovenského MŽP

Portál vodazakladzivota.cz přinesl rozhovor s generálním ředitelem sekce vod ministerstva životního prostředí Slovenské republiky Vladimírem Novákem. Redaktory zajímalo, jak se s přírodním úkazem perou právě na Slovensku. Rozhovor publikujeme v nezměněné podobě. 

Po řadě povodní různého typu, které za posledních 20 let postihlo území České republiky, jsme se měli možnost blízce se seznámit s druhým extrémem, suchem. Jak je otázka problematiky sucha, např. v porovnání s povodněmi, vnímána na Slovensku?

Stejně jako v České republice je u nás na Slovensku problematika sucha vnímána jako jedna z hrozeb, která má dopad na celou společnost. Na toto téma máme k dispozici široký výběr sektorových strategií a akčních plánů, chybí však ucelený dokument, který by dostatečně zohledňoval vzájemní synergie a mezisektorální aspekty.

V devadesátých letech minulého století se problematika sucha začala dostávat do popředí věděckého výzkumu. Suchem se začaly zabývat především organizace resortu Ministerstva životního prostředí Slovenské republiky, Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova Slovenské republiky a v neposlední řadě zástupci akademické obce. Bylo provedeno porovnání rozložení jednotlivých klimatických oblastí, a to za období 1961-1990 a 1961-2010. Výsledkem tohoto porovnání bylo zjištění, že došlo k výraznému rozšíření tzv. suchých oblastí, což bylo způsobeno nárůstem průměrných lednových teplot spojených s deficitem sněhových srážek a na srážky chudých a teplotně nadprůměrných letních měsíců.

I u nás na Slovensku jsme primárně závislí na srážkách. Veškerá voda od nás odtéká a mimo krátký úsek Dunaje k nám žádná větší řeka nepřitéká. Vodní zdroje jsou navíc na Slovensku nerovnoměrně rozložené. I z tohoto důvodu je zapotřebí zaměřit se na vytvoření podmínek, které prostřednictvím vhodných opatření zabezpečí dostatečnou akumulaci a zadržení vody na území Slovenska.

Srovnání dvou extémů jakými jsou povodně a sucho je co do dopadu stejné, vnímáme však odlišný způsob průběhu a dopadu obou extrémů, kdy sucho, oproti povodním, má z časového hlediska dlouhodobý a pomalý nástup a s tím souvisí i následné vypořádání se s jeho následky. Stejně jako u povodní je kladen důraz více na prevenci. Ale to neříkám nic nového.

V České republice jsme si s ohledem na výskyt epizod sucha v období 2014–2016, kdy se rok 2015 zařadil mezi historicky nejsušší roky, uvědomili závažnosti dopadů nedostatku vody. Z tohoto důvodu bylo ministru životního prostředí a ministru zemědělství uloženo ve spolupráci s ostatními resorty vypracovat koncepci na ochranu před následky sucha pro území České republiky. V případě, že Slovensko vnímá problematiku sucha za závažnou, jaké kroky byly na Slovensku v tomto směru realizovány?

Jak již bylo zmíněno výše, máme zpracovanou řadu plánů a strategií. Ministerstvo životního prostředí má aktuálně zpracováno nebo v současné době zpracovává dokumenty, které se problematikou sucha zabývají. Zde bych především zmínil „H2Odnota je voda – Akční plán na řešení důsledků sucha a nedostatku vody“, který byl Vládou Slovenské republiky schválen letos v březnu. Zároveň bude letos aktualizovaná Strategie adaptace na nepříznivé důsledky změny klimatu. Problematika sucha se rovněž promítne v připravované Strategii environmentální politiky Slovenské republiky do roku 2030. Není třeba připomínat, že problematika sucha je i součástí aktualizovaného „Vodního plánu SR“ schváleného vládou Slovenské republiky v roce 2015.

Vrátím se ještě ke zmíněnému a letos v březnu schválenému akčnímu plánu. Jak už jsem zmínil, jeho hlavním cílem je suchu předcházet preventivními opatřeními. Sucho je zde sice bráno jako přírodní fenomén, nedostatek vody je však výrazně podmíněný lidskou činností. Opatření v akčním plánu byly seskupeny podle metodiky Světové meteorologické organizace do tří oblatí.

První z nich je systém monitorování a včasného varování, což znamená zaměřit se na dobudování monitorovací sítě a vytvoření vyrovnaného systému před nepříznivými následky sucha. Druhou oblastí hodnocení rizika a zranitelnosti. Zde se jedná především o podporu výzkumu, plus stanovení priorit pro podporu zásobování vodou při jejím nedostatku.

Třetí oblastí jsou adaptační opatření v zemědělství a lesnictví, v urbanizované krajině a zejména v oblasti vodního hospodářství. Navrhovaná opatření se zaměřují na modernizaci závlahových systémů, udržitelné hospodaření na zemědělské a lesnické půdě, zadržování srážkových vod, ale taky pokračování v přípravě dokumentací pro realizaci jedno a víceúčelových vodních děl. Mimo tato většinou „zelená“ opatření, ale i tzv. opatření technického charakteru se akční plán zaměřuje na environmentální výchovu a zvýšení povědomí o vodním hospodářství.

V rámci zmíněné koncepce se předpokládají jako jedno z mnoha opatření i změny v legislativě. Nejzásadnějším bodem legislativních úprav je promítnout problematiku sucha přímo do vodního zákona. Jakým způsobem je na Slovensku legislativně tato problematika podchycena?

Oproti povodním, která je řešena zákonem, není problematika sucha řešena žádným samostatným legislativním předpisem. Problematika sucha je součástí vodního zákona, a to v konkrétních paragrafech tohoto zákona. Sucho je ve vodním zákoně zmiňováno zejména ve spojitosti na snižování nepříznivých účinků povodní a sucha. Do budoucna nelze vyloučit i diskusi o případném vytvoření samostatného právniho předpisu.

Jedno z nejviditelnějších opatření proti suchu jsou považovány vodní nádrže. V ČR se okolo výstavby nových nádrží vede živá diskuse. Jak se k tomuto opatření staví na Slovensku, např. ve srovnání s přírodě blízkými opatřeními v krajině, popř. ve srovnání se změnou hospodaření na zemědělské půdě?

Přírodě blízká opatření jsou důležitou součásti boje proti suchu. Zadržováním vody v krajině nedochází k tak rychlému odvodnění území, současně zpomalení odtoku přispívá k protipovodňové ochraně území. Stejně důležité jsou však i technická opatření v podobě jedno či více účelových vodních nádrží, které na rozdíl od přírodě blízkých opatření dokáží efektivně regulovat a přerozdělovat průtoky ve vodních tocích. Jednoduše řečeno, kde přírodě blízká opatření z různých důvodů nedokáží zabezpečit dostatek vlahy v krajině, je nezbytné realizovat taková technická opatření, které to dokáží. Navíc vodní nádrže  poskytují další benefity v podobě výroby elektrické energie, zdroje vody pro vodárenské účely, zabezpečení vody pro průmysl, atd. Je nutné vnímat oba přístupy ne jako proti sobě jdoucí, ale vzájemně se doplňující.

V České republice měl velký mediální ohlas program připravený MŽP zaměřený na využívání srážkových vod. Jednalo se o program, v rámci kterého byla podporována např. instalace zařízení na zachycení srážkových vod, popř. podpora zasakovacích systémů. Existuje na Slovensku podobný způsob podpory projektů na využití srážkových vod, resp. jaký je na Slovensku postoj k využití srážkových vod?

Na Slovensku existuje způsob podpory prostřednictvím Operačního programu „Kvalita životního prostředí“. Ta poskytuje možnosti čerpání finančních prostředků z fondů z programového období 2014-2020. Jedná se o prioritní osy zaměřené na adaptaci na nepříznivé důsledky změny klimatu. Zde jsou podporována opatření zaměřená na zachycování a zadržování srážkových vod v zastavěných oblastech, např. prostřednictvím bioretenčních systémů (dešťové zahrady, jezírka), realizace povrchových nebo podzemních retenčních nádrží, zasakovací systémy nebo podpora výstavby zelených střech. V rámci výzev jsou pro realizaci těchto opatření uvažovány finanční prostředky ve výši 17. mil eur. 

Scroll to Top