Český velvyslanec v JAR Michal Král pro vodarenstvi.cz: V Kapském Městě je ...

Jihoafrickou republiku sužuje extrémní sucho. Nejhorší situace je v Kapském Městě, které může být v polovině dubna bez vody. Vláda obyvatele vyzvala k mimořádným úsporným opatřením a hledá řešení situace. Kapské Město je zásobováno ze šesti vodních nádrží, z čehož jsou tři naplněny více než z 50 procent, ale největší z nich jen z 16 procent své kapacity. Zásoby ve všech dosahují v průměru 29 procent. Podle velvyslance České republiky v zemi Michala Krále podobná situace nastala již loni.

„V Kapském Městě je problém zásobování vodou zčásti politického charakteru. V Západním Kapsku vládne strana DA, na celonárodní úrovni ANC. K řešení situace je třeba značných investic do zařízení a infrastruktury a centrální vláda je odmítá uvolnit. Problémem bude rovněž nedostatek financí a pověstná místní ležérnost,“ charakterizoval některé z příčin Michal Král, podle kterého se na řešení situaci mohou podílet i české společnosti.

Nechybí ani nahlédnutí do systému provozu vodárenské infrastruktury v zemi, zajímala nás také kvalita místní vody.

Podle oficiálního webu Kapského Města byla průměrná denní spotřeba vody ve městě stanovena na 87 litrů na hlavu za den. Jaký je v tomto ohledu přístup samotných obyvatel města? Dodržují předepsané limity?

Nedokážeme to úplně na 100 % posoudit. Jsme lokalizováni v Pretorii, kde je situace docela jiná, prší, lidé zde řeší vlastní problémy a o suchu v Kapsku se dozvídají ze zpravodajství. Přístup obyvatel je individuální. Záleží na mnoha faktorech, životní úrovni či vzdělání.

Obecně většina lidí problém začne vnímat tehdy, až když obrazně z kohoutku přestane téct. Přesto jsou v Západním Kapsku zaváděna opatření k šetření vodou, výzvy v tisku, v televizních stanicích, na úřadech jsou instalovány suché záchody, výzvy a návody ke splachování pouze po takzvané velké potřebě apod. V některých podoblastech bylo loni zásobování vodou regulováno, např. voda tekla pouze v určitou denní dobu, letos to zatím aplikováno nebylo.

V druhé polovině dubna údajně může být Kapské Město úplně bez vody. Je dnes na místě se bavit o hrozbě humanitární katastrofy?

Slovy humanitární katastrofa bych to necharakterizoval, přece jenom zde neumírají lidé a vláda má situaci svým způsobem pod kontrolou. Dokáže například dovážet vodu v cisternách. Byť místní politička H. Zille nazývá problém národní katastrofou.

Podobná situace nastala již loni, vláda i obyvatelé mají zkušenosti, municipality a vláda mají ze zákona povinnost zajistit dodávky pitné vody, a tak i do značné míry činí. Tím nechci problém bagatelizovat, ale je třeba si uvědomit, že podobné situace nastávají i jinde ve světě, a přestože odborná veřejnost na problém upozorňuje, vlády jej obvykle v předstihu neřeší.

Pod čarou se říká, že v Kapském Městě je problém zásobování vodou zčásti politického charakteru. V Západním Kapsku vládne strana DA, na celonárodní úrovni ANC. K řešení situace je třeba značných investic do zařízení a infrastruktury a centrální vláda je odmítá uvolnit. Problémem bude také nedostatek financí a pověstná místní ležérnost. Po loňském suchu se nepočítalo s tím, že se bude v takto extrémní podobě opakovat. Schválený projekt na zajištění zásobování vody Východního Kapska byl koncem uplynulého roku zrušen, zřejmě kvůli nedostatku financí.

Extrémní sucho sužuje téměř celou zemi. Pociťujete problematiku v oblasti zásob vody i v Pretorii?

V Pretorii situaci zatím přímo nepociťujeme, nyní zde pravidelně a poměrně intenzivně prší, byť i v Pretorii v souvislosti se suchem v ZK se objevují různá varování ohledně možného nepříznivého budoucího vývoje v horizontu příštích pěti až deseti let.

Jak v zemi funguje provoz vodárenské infrastruktury a systém dodávek pitné vody?

Za péči o vodu a dodávky je zodpovědné ministerstvo vody a sanitace, které má tuto stať ve své chartě, více je možné najít na portálu http://www.dwa.gov.za, na stránkách ministerstva je možné nalézt i seznam jednotlivých provinčních agentur, které řeší distribuci vody. Ministerstvo je zavázáno každé chudé domácnosti dodat 6000 litrů vody měsíčně, a to bezplatně. Limit, který uvádíte v ZK (87 litrů), je zákonem stanoven na úrovni 25 litrů denně.

Rozvodná síť byla vybudována převážně v osmdesátých a devadesátých letech, dá se říci, že přestože se do ní investovalo a bylo realizováno několik projektů po roce 1990, celkově systém zaostal a nestačí pokrývat potřeby růstu populace a hospodářství.

Existuje systém přehrad, které spravuje stát, potažmo ministerstvo vody a sanitace, do domácností vodu dodávají polostátní agentury v jednotlivých provinciích, které spravují rozvodnou síť. Vše kontrolují radnice, které inkasují peníze. Značně podfinancovaná oddělení municipalit pro vodu na úrovni provincií a měst jednak kontrolují a platí tyto agentury a také dodávají vodu obyvatelům. V případě havárií mají na starosti vrty a dodávky vody do chudinských oblastí cisternami.

V současné době se překotně zkoumají možnosti odsolování pro zemědělský sektor a zavlažování, šetření vodou, nové technologie a možnosti dodávek přes hranice provincií, to vše v období sníženého ekonomického růstu, nedostatku veřejných financí a investic a korupčních skandálů vlády.

Paralelně vyvíjí aktivity i soukromý sektor, který nechce být závislý na dodávkách vody od státu, ale vše je velmi čerstvé.

Jak je na tom JAR s kvalitou pitné vody?

Subjektivně dle našich zkušeností odpovídá kvalita vody z kohoutku v JAR té naší, nebo je dokonce chutnější.

Podle Blue Drop Score z roku 2014, nezávislé americké agentury pro kontrolu kvality pitné vody, měla země 79 % pitné vody z kohoutku (v roce 2012 to bylo 88 %). Což jsou statistiky lepší, než například v

Maďarsku. Ministerstvo vody a sanitace tvrdí, že kvalita pitné vody zůstává jednou z nejlepších na světě, nicméně je pravděpodobné, že vlivem sucha a nutnosti náročnějšího čištění se může kvalita vody zhoršovat.

Foto: mzv.cz 

Scroll to Top