Biologické centrum AV ČR: Vodu v nádržích znečišťuje fosfor a soli ze ...

Zatímco v minulosti kvalitu vody v nádržích negativně ovlivňovaly především dusičnany ze zemědělské činnosti, dnes to jsou změny v krajině a systém hospodaření na polích. Vody musí čelit nárůstu škodlivých látek ze silnic a větší koncentraci fosforu. V tiskové zprávě o tom informovali vědci z Biologického centra Akademie věd ČR.

Experti z biologického centra monitorují kvalitu vody desítky let. Nejdéle sledovanými nádržemi jsou Slapy od roku 1959 a Římov od roku 1979. „Chemické složení vody obou nádrží úzce odráží to, co se děje v krajině, zejména v hospodaření na polích. Ze všech ve vodě rozpustných látek je tento vztah patrně nejlépe vidět na dusičnanech,“ uvedl Petr Znachor z Hydrobiologického ústavu Biologického centra.

Podle vědců zkracují dobu zadržení dusíku v půdě rozsáhlé meliorace půdy. Jedná se například o odvodnění zamokřené půdy, nebo naopak zavlažování půd s nedostatkem vláhy, vápnění silně kyselých půd či vylehčování těžkých půd. Podíl dusičnanů ve vodě dosáhl svého maxima na přelomu 80. a 90. let. Obrat k lepšímu přišel v roce 1989. Tehdy se přešlo na tržní hospodářství, které znamenalo ukončení meliorací půdy, útlum zemědělské činnosti a snížení dávek hnojiv.

Například ve slapské přehradě se vyskytuje fosfor, který se do ní dostává s nedostatečně vyčištěnou vodou z čistíren. V přímé úměře pak zvýšený výskyt fosforu vede k rozmnožování sinic. „Na Slapech rovněž narůstá podíl chloridů a sodíku, což svědčí o rostoucí spotřebě soli při chemické údržbě silnic v zimním období,“ uvedli vědci.

Kvalitu vody ovlivňují i další faktory. Možná překvapivě i teplota hladinové vrstvy. Od devadesátých let vzrostla na Slapech a Římově její teplota o stupeň Celsia. Na výzkum vědci naváží dalším zkoumáním. Tentokrát se zaměří na to, jak na změny kvality vody zareagovaly živé organismy.

Foto: Zamrzlá přehrada Baška v Moravskoslezském kraji 

Scroll to Top