Stanislav Štýs: Na Mostecku po ukončení těžby bude za padesát let minimálně ...

Ačkoliv na Mostecku v posledních dekádách zmizelo velké množství vodních ploch, díky novým jezerům vznikajícím na rekultivovaných územích po těžbě hnědého uhlí se tento trend zvrátí. Od roku 1996 ubylo podle Zprávy o stavu vodního hospodářství v regionu 14 procent z celkové hektarové výměry. Významné změny vodstva na Mostecku byly v minulosti způsobeny povrchovou těžbou hnědého uhlí a toky byly regulovány, napřímeny a odkloněny z původního koryta.

Stanislav Štýs je významný severočeský expert na životní prostředí, rekultivaci po těžbě hnědého uhlí či na ochranu krajiny narušené těžební činností. Je také autorem více než 300 publikací. Spolupracuje s řadou vědeckých institucí, například také s Čínskou hornickou univerzitou v Xuzhou.

Štýs naplánoval na Mostecku vznik velkých jezer po těžbě nerostných surovin už v roce 1958. „To, o čem se nyní začalo mluvit, věděli vodohospodáři už v 50. letech. Do původního generelu rekultivací, tedy plánu na rekultivace po veškerých lomech v severních Čechách, jsme zakotvili, aby se z každého zbytkového lomu stalo jezero. Byli jsme sice tlačeni k tomu, aby byla co nejmenší, a zpočátku jsme tomuto názoru podléhali, ale to je špatně. S velkým zbytkovým lomem získáme ohromnou zásobu vody,“ uvedl odborník v prosincovém rozhovoru pro MF Dnes.

Podle Stanislava Štýse se svět přesouvá z malé doby ledové do teplého období. „Jestli tady bude teplo a dostatek vody na závlahu, rekreaci i pro průmyslové využívání, tak nám bude hej,“ konstatoval s jistou známkou lidovosti Štýs, podle kterého je například voda v lomovém jezeře Barbora u Teplic tak čistá, že by se dala i pít.

S rozsáhlým zavodněním Mostecka počítá nadgenerační rekultivační plán. Pro výrobu pitné vody v oblasti slouží čtyři úpravny: Most-Velebudice, Bílý Potok, Meziboří a Janov.

Scroll to Top