Lesní vegetace a její vliv na vodní zdroje

V časopise The Source 10/2017, který vydává International Water Association (IWA), vyšel pro řadu ekologů kontroverzní příspěvek s názvem Když se stromy stávají nepřítelem od autorky Helen Poulos. Ta se na Wesleyanské univerzitě v Connecticutu zabývá mimo jiné antropogenními vlivy na vegetaci. Příspěvek se zabývá zejména zaběhlým ekologickým paradigmatem „dostatek vodních zdrojů a jejich kvalita je přímo úměrná množství lesní vegetace ve zdrojových územích“. Jako zásadní protiargument proti tomuto konstatování autorka uvádí specificky pro semiaridní klima dlouhodobé řady sledování dostupnosti vodních zdrojů v USA, které jsou zásobeny z území, kde dochází dlouhodobě k zvyšování úrovně zalesnění. Na příkladu západní části oblasti Sierra Nevada uvádí, že snížení intenzity zalesnění by zvýšilo dostupnost vodních zdrojů v návazné lokalitě až o 9 %. Doporučení směřuje zejména k řízené těžbě a prořezům lesních porostů. 

Přestože Česká republika spadá do klimatického pásu vlhkého kontinentálního podnebí, probíhající klimatická změna již nyní indikuje změny v budoucích letech. Jak uvádí aktuální Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky za rok 2016 vydaná Ministerstvem zemědělství ČR, plocha lesních pozemků v České republice trvale roste. V roce 2016 se plocha lesních pozemků meziročně zvýšila o 1 458 hektarů na celkových 2 669 850 hektarů, což představuje podíl zhruba 34 % na celkové rozloze České republiky. Otázka intenzity lesního hospodaření tak ve vazbě na dostupnost vodních zdrojů i s ohledem na časté periody sucha bude určitě do budoucna diskutována i v České republice. Připomenout lze i doporučení uznávaného českého odborníka Ing. Vojtěcha Broži z ČVUT Praha, který směřuje pozornost odborné veřejnosti k zvyšování nejenom přirozené, ale i umělé akumulace vody v krajině jako dlouhodobého řešení, ovšem často blokovaného „ekologickými“ zájmy. 

Převzato z www.sovak.cz

Autor: Ing. Ondřej Beneš

Ilustrační foto 

Scroll to Top