Ertug Ercin: Česko spoléhá na vodu z ciziny

Česká republika je z třetiny nepřímo závislá na zdrojích vody v zahraničí. Uvedla to mezinárodní studie, kterou vypracovala nizozemská organizace Water Footprint Network ve spolupráci s Evropskou komisí. Podle ní může mít nedostatek vody na druhé straně planety vliv například na ceny potravin v České republice.

„Česko využívá pro chod své ekonomiky zhruba 10,8 kilometru krychlových vody. Z toho ale 29 procent pochází mimo hranice země. Zahrnujeme sem vodu vyčerpanou na výrobu surovin i na produkci dovážených výrobků,“ uvedl projektový manažer WFN Ertug Ercin v Praze během přednášky na půdě Akademie věd.  

Na tuzemskou ekonomiku tak může mít značný dopad nedostatek vody a klimatické změny na druhé straně planety. „Například chov dobytka v České republice je do značné míry závislý na dovozu krmiv z Argentiny či Brazílie. Tedy sucho, které by nastalo v Jižní Americe, by se zásadně projevilo na cenách masa a mléčných výrobků v Česku,“ pokračoval Ercin. Evropská unie například dováží až 72 procent sóji z oblastí, které jsou ohroženy nedostatkem vody.

Pro české hospodářství však hrají klíčovou roli i další plodiny dovážené ze suchých oblastí. Jedná se například o bavlnu, mandle nebo rýži. „Nedostatek srážek pak může mít velký vliv na ceny kávy či palmového oleje. Adaptační opatření tak nemohou být jenom vnitrostátní, ale musí brát v potaz i globální rizika,“ dodal Ercin. Česká vláda chce v této souvislosti pomoci rozvojovým zemím se zvládáním klimatických změn až miliardou korun, což však podle odborníků nestačí.

„Vláda plánuje z dnešních 200 milionů korun ročně navýšit pomoc pouze na 1,8 miliard korun, a to až v roce 2030. Potřebná částka vypočítaná podle výše českých emisí, počtu obyvatel a HDP se pohybuje kolem 10 miliard korun ročně. To se ale samozřejmě neodehraje ze dne na den,“ řekla Klára Sutlovičová z think-tanku Glopolis.

Podle Ercina však k nedostatku vody v některých částech světa negativně přispívá i tristní stav vodního hospodářství. „V oblastech, jako jsou Indie, Pákistán nebo subsaharská Afrika není voda efektivně využívána, což často souvisí s nízkou mírou vzdělání a povědomí o tom, jak by se s vodou mělo udržitelně nakládat,“ uzavřel Ercin.

Podle nejnovější studie OSN má problémy s nedostatkem pitné vody asi 2,1 miliardy lidí. Jen čtvrtina populace, tedy 1,9 miliardy lidí, disponuje toaletami s napojením na kanalizaci. Z uvedených 2,1 miliardy lidí sice velká část přístup k pitné vodě má, ale často pro ni musí chodit do vzdálených míst. Tito lidé navíc často pijí nefiltrovanou vodu přímo z potoků a jezer. Necelých 900 milionů lidí nemá k dispozici ani takové zdroje. Často chybí i voda ve školách a nemocnicích. Každý rok zemře podle údajů OSN na průjmová onemocnění přes 350 tisíc dětí mladších pěti let. Převážně se jedná o následek nevyhovující vody.

Ilustrační foto

Scroll to Top