Obyvatelé na Frýdlantsku se kvůli rozšiřování polského dolu bojí o vodu

blank

Výstavbu dalšího bloku plánuje elektrárna Turów. S projektem souvisí i rozšíření nedalekého hnědouhelného dolu. Pro lidi z Frýdlantska jsou však plány severních sousedů noční můrou. Prohloubení dolu totiž v severočeské oblasti může ovlivnit podzemní a povrchové zdroje pro 30 000 obyvatel. Kvůli dolu jsou s vodou problémy už dnes.

Elektrárna Turów je hnědouhelná elektrárna v jihozápadním Polsku na území obce Bogatynia. Do provozu byla uvedena v roce 1962 a má instalovaný výkon 2106 MW. Před pěti lety elektrárnu poškodil výbuch a požár uhelného prachu.

Dnes se důl nachází kilometr od česko-polské hranice. Po rozšíření to má být jen 300 metrů a těžba má jít postupně až do osmdesátimetrové hloubky pod úroveň hladiny moře, což by s jistotou znamenalo pokles hladiny podzemní vody. S rozšiřováním vody se však podle starosty Frýdlantu Dana Ramzera fakticky začalo a starostové z Frýdlantska shodně uvedli, že kvůli těžbě uhlí mizí voda už nyní.

Velké množství vody se odčerpává proto, že na dně dolu Turów musí být kvůli těžbě sucho. Hladina podzemní vody se tak stále snižuje. V případě, že by se začal důl významně přibližovat české hranici, může podle geologů výrazně poklesnout hladina podzemní vody. Významně by to pocítil například Hrádek nad Nisou ležící šest kilometrů od Žitavy blízko česko–německo–polského trojmezí.

Poláci jsou jiného názoru. Úbytek vody přikládají změně klimatu a bez přesvědčivých důkazů o tom, že za úbytkem vody stojí rozšiřování hnědouhelného dolu, nechtějí slyšet. Ministerstvo životního prostředí ČR schválilo 30 milionů korun pro vrty, které budou monitorovat stav podzemní vody.

„Česká strana udělá všechno proto, aby čeští občané nepřišli o vodu. Především potřebujeme informace z dokumentace EIA, které nám polská strana slíbila do konce letošního roku,“ sdělil ministr životního prostředí Richard Brabec. Češi budou s Poláky jednat 7. září.

Situaci zkoumají geologové. Podle expertů hladina vody poklesnout může a nemusí. „V cestě hladiny je několik zlomů a my zcela jistě nevíme, jakou mají funkci. Zda vodu propouští, nebo nepropouští,“ poznamenal geolog z Přírodovědecké fakulty UK David Mašín.

Jak zachránit vodu v oblasti, řeší i vodohospodáři. „V současné době se připravujeme, abychom byli schopni realizovat propojení všech vodovodů na Frýdlantsku v jeden velký celek a na částečném zkapacitnění stávajících zdrojů,“ uvedl ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti Petr Olyšar.

Problém s plánovaným rozšířením dolu však není jediným, kvůli kterému se v Česku ocitla polská strana pod silnou kritikou. Část severních Čech totiž v minulosti trápily také obří polské skleníky firmy Citronex, která pěstuje rajčata a okurky a svými reflektory způsobila světelné znečištění. To lidem vadilo až na šedesátikilometrovou vzdálenost. Majitel nakonec ustoupil a objekt zakryl.

Pod přísným dohledem se nacházejí i polské společnosti, které působí poblíž Moravskoslezského kraje. Problémem je ovzduší. Ačkoliv mají továrny od Evropské komise nastaveny limity, které určují, kolik smí do ovzduší vypouštět emisí, tak si Poláci vyjednali výjimku, díky které jich mohou vypouštět o něco více.

Zdroj: Česká televize 

Scroll to Top