Klíčový byl vznik tlakové níže nad Janovským zálivem, říká k povodním v ...

blank

Sedmnáct lidských životů, sedmdesátimiliardová škoda. Velká voda v roce 2002 zasáhla téměř třetinu území České republiky. Nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy. Záplavy však neminuly ani Moravu, která se v té době ještě vzpamatovávala z ničivých povodní v roce 1997.

„Za povodně vděčíme vlastně shodě několika okolností,“ uvedl meteorolog České televize Vladimír Piskala. Na konci července proudil v Evropě velmi teplý a vlhký vzduch, což způsobilo extrémní bouřky a deště v Německu. Klíčovým se pak ukázal vznik tlakové níže.

Ta se začala formovat nad Janovským zálivem v Itálii. Silně pršet kvůli tomu začalo v Dolním Rakousku, kam intenzivní srážky dorazily 6. srpna. Mezi 6. a 7. srpnem pršelo vydatně na jihu a jihozápadě Čech a na severovýchodě Německa. Třetí povodňový stupeň byl vyhlášen na Labi a samotná tlaková níže se začala odsouvat na východ, kde způsobila mimo jiné povodně v Rakousku. V Česku však pršelo dál.

Začala vznikat nová tlaková níže, která se zpočátku nejevila nijak extrémní, ale následně se přesunula nad Janovský záliv, kde zmohutněla. Z Itálie se opět vydala nad území České republiky a z meteorologického hlediska bylo jasné, že se blíží povodně.

Extrémně silný příval deště trval do poloviny srpna. V Německu dokonce 12. srpna napršelo za 24 hodin 312 litrů vody na metr čtvereční.

„Tento meteorologický scénář se opakovat může. Postup níže ze severní Itálie do střední Evropy se objeví v průměru dvakrát až třikrát za rok,“ řekl Vladimír Piskala. Mezi lety 1979 a 2013 se v Evropě objevilo 3448 tlakových níží. Silný déšť představovala zhruba každá čtvrtá.

Zdroj, foto: Česká televize 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Scroll to Top