Ačkoliv Českou republiku zasáhly koncem červa vydatné deště, vyprahlou Moravu to nespasí. Lze tento stav zlepšit? Portál Aha Online se ptal ministra životního prostředí Richarda Brabce. Rozhovor přinášíme v nezměněné podobě.
Kdy nás čeká Sahara?
Ani naše děti se toho nedožijí. Naše vnoučata ale uvidí, že v České republice bude za takových 50 až 60 let charakter počasí takový, jako je dneska ve Středomoří. Je to dáno tím, jak se posouvají podnebné pásy. Bude daleko méně vody, budou delší suchá období, v létě budou rekordní vedra a sucha, bude pršet třeba jen na podzim a v zimě. Počasí, jaké známe z Itálie či Chorvatska. Sahary se asi úplně nedočkáme, ale budou oblasti jako třeba Jižní Morava, kde už takřka polopouštní charakter ta oblast naplňuje.
Sucho trápí už nyní lidi ve Středočeském, Pardubickém a Jihomoravském kraji…
Ano. Reálně už to není o tom, že se někde zakazuje zalévat a naplňovat bazény. Je to tak dramatické, že lidi v některých obcích nemají ve skutečnosti žádnou vodu a musejí ji dovážet v cisternách do vodojemů. Anebo si dokonce musejí kupovat vodu balenou. A jde o desítky obcí.
Jak je Česko připraveno na případný náhlý výpadek v zásobování vodou?
Kdyby někde dramaticky došla voda, což se stane třeba za 50 let, tak dneska by nikdo nedovedl okamžitě zareagovat. Jednotky obcí dovedete zásobovat cisternou. Kdybychom se ale dostali do dramatické situace, že ze dne na den přijdou stovky obcí o vodu, tak pak už je to na armádu. To už je bezpečnostní ohrožení státu.
Když pomineme regulace, jak může stát problém sucha řešit? Umíte poručit větru dešti?
Klimatickou změnu nemáme pod kontrolou. Řeknu příklad. Ten nemůže zpochybnit snad ani Václav Klaus, hlavní svatý válečník proti klimatické změně. Jestliže příroda ukládala desítky milionů let CO2 v biomase, ve stromech, a my jsme to během dvou set let spálili, tak je jasné, že jsme toho do atmosféry vypustili nesmírně moc.
To zní, jakože s tím nic nezmůžete…
Absolutní prioritou je, abychom tu vodu, která nám naprší a nasněží, udrželi. Ono nám jí sice nasněží a naprší desítky miliard kubíků ročně, problém je ten, že posledních 100 let jsme dělali vše proto, abychom tu vodu z kraje odvedli. Abychom ji šupem poslali do řek a do moří a aby nám tu neškodila.
Co uděláte, abyste vodu v krajině udrželi?
Je to možná tisíc opatření, která už děláme, ale měli s nimi začít už před 20 lety naši předchůdci. My vodu musíme udržet stovkami vodních nádrží, nejenom přehrad, ale i rybníky, tůněmi, mokřady, remízky. Musíme zásadně změnit hospodaření na zemědělské půdě, aby měla lepší kvalitu a schopnost udržet vodu. Lidi se snažíme naučit lépe hospodařit s dešťovou vodou, třeba programem Dešťovka.
Podle odborníků zdevastovali pole komunisti, když narovnali řeky, zrušili remízky, aby pole byla větší. Tím podle nich narušili krajinu. Dá se to změnit?
Nejvíc musí zabrat zemědělství. S ním připravujeme protierozní vyhlášku. Do 10 let chceme výrazně zlepšit kvalitu zemědělské půdy, aby udržela vodu. Aby se nestalo to, že když tam déšť spadne, aby nesjel, ale vsákl se.
Jak může stát motivovat vlastníky polí k zakládání remízků, mokřadů apod.?
Může je motivovat dotačními tituly. Dělají se i takzvané pozemkové úpravy. Ale je pravda, že problémy jsou stále v těch případech, kdy je potřeba přesvědčit desítky vlastníků třeba v projektech povodí. To je velmi komplikované a zdlouhavé, což může směřovat ke změně legislativy.
Pomohl by útlum výstavby například fabrik na širých polích?
Dneska už ve stavebním zákoně je povinnost postarat se o vodu na pozemku jinak, než že ji svedete do kanalizace. Nyní je povinnost, která dřív nebyla, aby velké zastavěné plochy byly odvodněné. Většina investorů si dneska musí dělat retenční nádrže pod silnicí nebo propustná parkoviště. Vy, když dneska stavíte dům, tak musíte prokázat, že to zasakujete na pozemek. To je velký posun.
Ve vládě jste třetí rok, co jste v tomhle směru podnikli?
Od nástupu v roce 2014 se snažíme připravit konkrétní projekty. Investovali jsme 7 miliard korun na to, abychom jak občany, tak obce naučili lépe hospodařit s vodou. To je úloha státu, ukázat cestu. Osvěta hraje obrovskou roli. Vysvětlujeme, že vodní blahobyt v Česku skončil. Voda je absolutně veřejný zájem a není automatické, že otočíme kohoutkem a voda teče.
Jak může pomoct občan?
Začíná to čištěním zubů.
To si je máme čistit dešťovou vodou?
To ne, ale 90 procent lidí má při čištění zubů otevřený kohoutek.