Bronislav Špičák: Cena vody je nastavená tak, aby SVS mohla obnovovat zastaralou ...

blank

Už 15. června budou zastupitelé ústeckého regionu po téměř 25 letech rozhodovat o návratu provozování vodohospodářské infrastruktury pod kontrolu měst a obcí. Publikujeme v plném znění rozhovor s generálním ředitelem Severočeské vodárenské společnosti Bronislavem Špičákem.

Představenstvo SVS obeslalo na začátku tohoto týdne všechny starosty severočeského regionu urgentním dopisem, ve kterém naznačuje, že by proces návratu vody pod kontrolu měst a obcí mohl být ohrožen. Co se stalo? 

Dva týdny před konáním této důležité valné hromady se ve veřejném prostoru začaly šířit různé fámy a polopravdy, jejichž cílem evidentně je akcionáře, tedy zástupce měst a obcí, znejistit a odradit od hlasování. Rozhodli jsme se proto na akcionáře apelovat, aby se hlasování na valné hromadě zúčastnili.

Je běžné, že se zástupci měst a obcí valné hromady neúčastní, když jde pro ně o takto zásadní záležitost?

SVS pořádá pro akcionáře minimálně dvakrát do roka tzv. aktiva, kde je podrobně informujeme o jednotlivých krocích i plánech do budoucna. Ukazuje se, že po posledním dubnovém aktivu řada zastupitelů podlehla pocitu, že je již vše jasné a hotové, že se projekt odhlasuje a že je tedy zbytečné, aby se valné hromady účastnili. Týká se to zejména zastupitelů menších obcí, jejichž hlas nemá takovou váhu jako třeba hlas Liberce či Ústí nad Labem. Problematika vody je poměrně složitá a ne všichni zastupitelé jí rozumějí. Bohužel máme i signály, že někteří starostové větších měst alibisticky přemýšlejí o tom, že se raději zdrží hlasování, aby je případně nikdo nemohl s procesem transformace spojovat. Přestože nás předtím k těmto krokům svými usneseními zavázali. Proto bude každý hlas mimořádně důležitý, bez ohledu na jeho váhu. Nic není jisté, nic není rozhodnuté.

Zastupitelé by v případě, že připravované změny odhlasují, nesli za tento krok odpovědnost?

 Ne. To je právě jedna z fám, která má akcionáře vystrašit. SVS jako akciová společnost plně podléhá zákonu o obchodních korporacích, trestněprávní odpovědnost za veškeré její kroky tedy nese výhradně představenstvo a dozorčí rada společnosti. Představenstvo na základě pokynů valné hromady posoudilo veškeré možné varianty a po čtyřech letech usilovné práce dospělo k nejlepší možné variantě, kterou můžeme s péčí řádného hospodáře a s čistým svědomím doporučit.

A tou variantou je?

 Odkup 51% podílu v SčVK od společnosti Veolia. Na počátku tohoto procesu před čtyřmi lety bylo pro většinu obcí naprostou prioritou dostat vodu opět pod svou kontrolu, často zaznívaly i instrukce, že za jakoukoliv cenu. Představenstvu se poměrně tvrdým vyjednáváním podařilo dosáhnout podmínek, které rozhodně pozitivně předčily původní očekávání. V praxi to například znamená, že by se ukončila bez sankcí platná smlouva se společností Veolia o dva roky dříve. A akcionáři tak mají jedinečnou příležitost získat prostředky v řádech stovek milionů korun, které by jinak na dividendách putovaly ještě dva roky do zahraničí.

A nebylo by výhodnější, kdyby SVS vybudovala novou provozní společnost na „zelené louce“?

Absolutně ne. K vyjednané ceně bychom se v případě budování nové provozní společnosti na „zelené louce“ nikdy ani vzdáleně nepřiblížili. Nákladově vyšla tato varianta jako nejdražší. Detailní expertizy jasně ukázaly, že výstavba společnosti na zelené louce by byla spojena s řadou značných rizik, kdy by byla ohrožena kontinuita fungování vodárenské infrastruktury v severočeském regionu. Společnost SčVK se budovala desítky let. Myslet si, že vše vybudujeme od nuly za dva roky, aby byl model plně funkční, je iluzorní. Navíc by SčVK musela vstoupit do postupné likvidace, což by mimo jiné znamenalo přímé ohrožení pracovních míst současných zaměstnanců – řada odborníků by nenahraditelně odešla a značná část lidí by žila v nejistotě.

Pokud podíl od Veolie odkoupíte, propouštět se nebude?

Nebude. Nový model fungování počítá s garancí zachování pracovních míst a bude spíše znamenat rozšiřování počtu odborných pracovních míst, a proto již nyní uvažujeme o podpoře různých vzdělávacích programů. Samozřejmě chceme zajistit vyšší efektivitu fungování, ale ne cestou snižování počtu zaměstnanců. SčVK měly ještě jako státní podnik přes 3 000 zaměstnanců, dnes jich je 1 700 – blížíme se tedy spodní hranici obslužnosti zařízení, kterou je potřeba zachovat.

Za jakou cenu by měla SVS podíl od Veolie vlastně odkoupit?

Cena vychází ze znaleckého posudku a je předmětem obchodního tajemství, nemůžeme ji tedy zveřejňovat. Všichni akcionáři byli ale na jarních aktivech informováni a zároveň byli třemi dopisy vyzváni, jakým způsobem se k těmto citlivým informacím mohou dostat. Tyto informace jsou pro ně plně k dispozici v sídle společnosti od 12. května 2017 až do konání valné hromady. Rozhodně před nimi cenu netajíme.

Cena je předmětem obchodního tajemství – má vůbec SVS na realizaci navrhovaného modelu dostatečné zdroje financování?

 SVS vytvořila fond „2021″, do kterého se díky efektivnímu hospodaření podařilo naspořit výraznou část potřebných financí – důležité je, že prostředky jsme uspořili, aniž by bylo nutné snížit tempo obnovy infrastruktury. Navíc pokud akcionáři navrhované změny odsouhlasí, získá SVS nad SčVK plnou kontrolu i dividendy, které by jinak ještě dva roky odcházely do Francie. Samozřejmě se budeme muset částečně obrátit i na banky. Tento projekt je pro ně ale natolik zajímavý, že už nyní, aniž bychom to poptávali, dostáváme od bank výhodné nabídky.

Nebude to znamenat, že obyvatelům severočeského regionu vodu ještě zdražíte?

 Vodné ani stočné se zdražovat kvůli novému modelu fungování nebudou, v dlouhodobém horizontu budou nárůsty cen vody odpovídat současným trendům, kde hraje roli mnoho faktorů – například 25 % ceny vody tvoří odvody státu. Výše ceny vody je navíc zastropována tzv. sociální únosností ceny. Tato maximální hranice představuje 2 % průměrných čistých příjmů domácností v severočeském regionu. Cílem nového modelu fungování je chovat se odpovědně směrem do budoucnosti, tedy zajistit maximální možnou obnovu infrastruktury. Při zachování současného trendu cenotvorby by měl nový model fungování umožnit směrovat o 8 % víc prostředků do obnovy.

Severočeský region patří cenou vody spíše k těm dražším. Neznamená to, že jsou společnosti obhospodařující vodu neefektivní?

 Cena vody je nastavená tak, aby SVS mohla v dostatečné míře obnovovat zastaralou infrastrukturu. V současné době se do obnovy infrastruktury investuje 42 % z tržeb za vodné a stočné. SVS se chová zodpovědně a příkladně se o infrastrukturu stará, což potvrdil například benchmarking Ministerstva zemědělství 2017. Ten ukázal, že ostatní vodárenské společnosti napříč republikou mají nesrovnatelně nižší ceny na úkor budoucích generací, které nebudou mít finanční prostředky na obnovu vodohospodářského majetku. SVS realizuje podnikatelský záměr, ke kterému nás zavázala města a obce. A daří se ho plnit lépe, než jaké bylo zadání – efektivnější hospodaření v praxi znamená, že SVS byla schopná vytvořit fond 2021 na realizaci odkupu podílu, aniž by bylo nutné snížit prostředky na obnovu. Dobrý stav celé naší infrastruktury mimo jiné dokazuje i skutečnost, že severočeský region neměl problémy s dodávkami vody ani v období, kdy celou ČR sužovala největší sucha – SVS zásobuje vodou přes 1,1 milionu obyvatel a zavážet cisternami musela pouze pár tisíc lidí.

 

Scroll to Top