Na Boleslavsku by se lidé mohli obejít bez úpravny vody

blank
Na Boleslavsku teče možná nejkvalitnější voda v republice. Místní společnost Vodovody a kanalizace upustila před časem od chlorování vody a jejího jiného zabezpečování. Uvedl to v rozhovoru pro Boleslavský deník Tomáš Zahrádka, který ve společnosti řídí výrobu vody. Rozhovor přinášíme v kompletní verzi.

Úpravna vody na Rečkově nedaleko Bakova nad Jizerou vznikla ještě za minulého režimu. Jak se během let proměňovala?

Už v roce 1994, kdy vznikla současná akciová společnost, se uvažovalo o modernizaci úpravny vody. Jako první se dočkal úsek filtrace, o několik let později řízení technologie provozu a nyní by si tato budova zasloužila už jen novou fasádu. Pozornost by si zasloužily spíše některé jiné budovy, přesto můžu konstatovat, že tři čtvrtiny z těch 210 objektů, které mám na starosti, už vypadají k světu.
 
Plánujete také letos úpravy některých objektů, třeba vodojemů?
 
Ano, ale já to vezmu trochu oklikou. Jistě víte, že na přelomu let 2013 a 2014 jsme přestali chlorovat. Máme obrovské štěstí, že máme takovou vodu, že ji nemusíme hygienicky vůbec zabezpečovat. Voda od nás teče přes Boleslav, Dobrovici a Vlkavu až do Zavadilky, první obce na Nymbursku, a my musíme mít jistotu, že když hygienici provedou na tomto místě, vzdáleném od nás 45 kilometrů, rozbor vody, nesmí přijít s bakteriologickým nálezem. Zabezpečit něco takového bez chloru a bez ozařování vody UV lampami znamená mít celou cestu perfektně zabezpečenou. Jde především o vodojemy, kterých je na cestě osmnáct nebo devatenáct.
 
Jak to souvisí s přechodem na provoz bez chlorování?
 
Vodojem musí dýchat. Když jej načerpáte, vytlačí se ven všechen vzduch. Jak hladina vody postupně klesá, vodojem se nadechuje a nasává dovnitř pyl, prach, mouchy a další nečistoty. Pod stropem vodojemu tak využíváme textilii, která tyto nečistoty zadržuje, aby nepadaly do vody. Tu jednou za rok vyměníme. Toto opatření nemáme pouze na Vlkavě, což je vodojem, který budeme modernizovat na konci roku. Úpravy vodojemů jsou důležité pro udržování celé soustavy v perfektní kondici. Také jsme se pustili do modernizace hydrokoulí.
 
Hydrokoulí?
 
Máme celkem 18 hydroglóbu a aknaglóbů – tyto vodojemy, které mají tvar koule na noze, se liší jen v tom, že ty první jsou ukotvené lany, ty druhé mají širší nohu. Kouli tvoří vnější ocelový plášť, pak vrstva izolace ze skelné vaty a dubových latí a hliníkový bombírovaný plech. Jde ale o časovanou bombu. Tyto vodojemy totiž vznikaly v 70. letech a jsou na konci své životnosti. Dokládá to případ vodojemu v Bukovně, který jsme měli v plánu letos modernizovat. Když ho byli chlapi čistit a vlezli dovnitř, zjistili, že v horní části už jsou vidět latě a izolace. Zaplaťpánbůh jsme to odhalili včas. Ročně zvládneme upravit jeden až dva vodojemy tohoto typu.
 
Pokračuje letos rozšiřování skupinového vodovodu?
 
Jde o napojování dalších. Začalo to vybudováním přivaděče do Dobrovice a jejího okolí, v roce 2015 následovalo napojení Luštěnicka a loni se připojilo celé Kněžmostsko. Do konce letošního roku budou napojeny ještě Brodce, Horky a Hrušov.
 
S dalšími obcemi musí stoupat potřeba vody. Nepociťujete její úbytek?
 
V podzemních zdrojích naštěstí ne. Co se týče využití prameniště, jsme aktuálně pod 50 procenty. Maximální výkon odváděla tato vodárna, která umí udělat 280 vteřinových litrů, v roce 1988, kdy se jelo nepřetržitě na plný výkon. Tehdy posílala do vodovodu 11,5 milionu kubíků ročně. Když jsem v roce 1993 nastoupil, dělalo se 8,2 milionu. Úplně nejmenší odběr, který jsme tu zažili, byl před napojením Dobrovicka. Šlo o 3,4 milionu kubíků, tedy zhruba třetinu někdejšího objemu.
 
O čem ta čísla vypovídají?
 
Dříve byla voda zadarmo, takže lidé v první řadě šetří. jsou ale i jiné, úspornější úsporŽeúsporse technologie. Že vodou šetří, je určitě dobře.
 
 A jak se to má s kvalitou vody. Je opravdu tak kvalitní, jak se uvádí?
 
Máme obrovskou kliku, že žijeme na té naší České křídové tabuli. Údajně nám pod nohama putuje tisíciletá voda, která se sem tlačí z Jizerských hor. Nejde ale zdaleka jen o Boleslavsko, stejnou vodu má Česká Lípa, Zahrádky, Český Dub nebo dokonce Mělnická Vrutice.
 
Tak proč jste pořád jediní, kteří vodu hygienicky nezabezpečují?
 
To jsou dvě různé věci. Třeba Zahrádky by to dokázaly taky, kdyby chtěly. My jsme k tomu přistoupili, protože poctivě dbáme na čistotu naší sítě. Pořád jsme přece potravinářský průmysl. Jsme největší vodovod v Česku, který vodu nejen nechloruje, ale vůbec hygienicky nezabezpečuje. Nechci se chválit, ale tvrdím, že takovou úpravnu vody, jakou máme tady, jinde v České republice nenajdete. Máme rovněž velkou kliku, že naši společnost vlastní města a obce. To je obrovský rozdíl. Můžete si díky tomu dovolit udržovat soustavu a ne jen flastrovat nedostatky. Minulý týden jsem tu měl komisi úpraven vod z celého Českaa někteří nechtěli věřit, že tu nikde nemáme UV lampy. Stále hledali, kde je máme schované.
 
A jaké vlastnosti zdejší voda má? Co se s ní vlastně musí provést, než zamíří do vodovodu?
 
Křišťálově čistou vodu vyčerpáme z podzemí, proženeme ji přes filtry, abychom ji zbavili vyššího obsahu železa, který sice nevadí, ale způsobuje, že ta voda nevypadá tak dobře, a posíláme ji dál. To je všechno. S trochou nadsázky bychom úpravnu ani nepotřebovali. Dokonce i dusičnany, na které se nejvíc dbá, máme na čtyřech miligramech na litr, norma pro kojence je deset miligramů. Proč si tedy někteří lidé kupují vodu balenou? Asi mají dost peněz. Jediné, co doporučuji, je doplňovat naši vodu minerální vodou s vyšším obsahem hořčíku. Toho má o trochu méně, než je v dlouhodobém měřítku potřeba.
Scroll to Top