Podzemní vody je málo, problém může vygradovat v létě

blank

Řeky na Zlínsku jsou poloprázdné. Nadílka sněhu byla sice v zimě bohatší než v minulých letech, ale ani to nestačilo k doplnění zdrojů podzemních vod. Akutní nedostatek vody se může projevit už v létě, pokud jaro nepřinese odpovídající množství dešťů. Informovala o tom MF Dnes.

Hladiny podzemních vod bývají díky tajícímu sněhu nejvyšší právě v březnu. V dubnu pravidelně klesají. Letos však podzemní vody na Zlínsku zůstávají pod svým průměrem, ačkoliv sníh už v kraji téměř všude roztál.

„Situace není moc optimistická. Mysleli jsme si, že se do podzemních vod dostane více vody z tajícího sněhu. Půda ale byla zřejmě na některých místech zamrzlá, takže se voda nevsákla, ale odtekla pryč,“ řekla vedoucí hydrologického oddělení Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Eva Soukalová. Od začátku roku spadlo ve Zlínském kraji 75 procent průměru srážek za toto období, které se počítá od roku 1961 do roku 2010. Nejvíce by mělo v dohledné době pršet od 17. do 23. dubna, průměrně kolem 14 milimetrů denně.

O tom, že hladiny klesají, svědčí několik provedených měření. Například ve vrtu v Huštěnovicích u Uherského Hradiště klesla hladina za poslední měsíc o pět centimetrů, v Bílanech na Kroměřížsku o 10 centimetrů, v Kunovicích o 20 a v Újezdci na Uherskobrodsku o 40 centimetrů. Někde sice hladiny stoupají díky občasným dešťům, ale očekává se, že se opět vrátí do podprůměru. Studie hydrometeorologů ukazují, že hladiny podzemních vod postupně klesají od roku 1986. Zaslechnout je možné i radikálnější názory, že by se z jižní Moravy mohla být za několik desítek let polopoušť.

Málo vody je také v řekách. Například řekou Moravou v Kroměříži teče asi 40 procent obvyklého měsíčního průměru, Dřevnicí ve Zlíně 25 procent, Olšavou v Uherském Brodě 22 procent. Na to mohou fatálně doplatit i ryby.

„Přestože jarní tání nebylo špatné a sníh odtával postupně, je situace stále neuspokojivá. Hladiny podzemních vod zůstávají pod normálem a s tím souvisí i aktuální nízká úroveň povrchových vod. Odpadní vody, které do řek přitékají, se méně rozřeďují, a vodní živočichové a ekosystémy jsou poté vystaveni větší zátěži. V létě pak mohou vlivem vysokých teplot trpět kyslíkovým deficitem,“ sdělila Jana Kučerová z útvaru vnějších vztahů Povodí Moravy.

O riziku sucha a nedostatku vody na českém území hovořil na tiskové konferenci v Praze při příležitosti Světového dne předseda představenstva Svazu vodního hospodářství ČR Petr Kubala. Podle Kubaly jsou na většině území republiky výrazně nižší stavy vody, než je dlouhodobý průměr. Článek z jeho prezentace si můžete přečíst na našem webu zde.

Scroll to Top